VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vdova Tranová: Adam zemřel kvůli boji o moc a peníze

Znojmo /ROZHOVOR/ - Více než tři roky uplynuly od okamžiku, kdy se ulicemi Znojma ozvaly výstřely. Na dlažbě Kovářské ulice po nich zůstal v tratolišti krve ležet devětatřicetiletý podnikatel Tran Anh Quan, kterého řada znojmáků znala jako Adama.

20.7.2010 8
SDÍLEJ:

Vdova po zavražděném vietnamském podnikateli Hana Tranová.Foto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Po mrtvém zůstala manželka Hana, dva synové a právě zrekonstruovaný hotel v Moravském Krumlově. A především základní otázka: Kdo a proč Adama zastřelil?
Vdova po zavražděném, paní Hana Tranová, poskytla Znojemskému deníku Rovnost exkluzivní rozhovor.


Proč a kdo podle vás vašeho muže zavraždil?
Byl to boj o moc a samozřejmě s tím spojené peníze. Kdo to provedl je jedna věc, kdo měl zájem na tom, aby Adam zemřel, věc druhá. Víc v tuto chvíli nemohu říci.

Jak se Adam dostal do Čech?
Ve Vietnamu vystudoval gymnázium a protože byl poněkud otevřený a řekl vše, co měl na srdci, poslali ho rodiče do České republiky. Byl to prostě rebel a rodiče jej tak chtěli uchránit před problémy s komunisty ve Vietnamu. V České republice se vyučil slévačem. Přitom se naučil rychle česky a začal pracovat jako tlumočník. Učiliště absolvoval s vyznamenáním. Po škole tlumočil a začal s podnikáním. Dostal se do Znojma a tady také otevřel školu kung-fu. V ní jsme se seznámili. Měl velké plány a šel za nimi. Zabili jej v jeho nedožitých čtyřiceti letech.

Jak byste zhodnotila práci policistů při vyšetřování vraždy Adama?
Snahu vyšetřit vraždu a najít pachatele jsem skutečně celou dobu vyšetřování cítila. Od začátku bylo vidět, že policisté usilovně pracují, jenže také bylo patrné, že se hned ze začátku nemají čeho chytit. Náznaků, odkud by impuls k vraždě mohl vyjít, byla celá řada. Ve vietnamské komunitě se však účty vyřizují třeba i po dvaceti letech, takže okruh podezřelých byl velmi široký. Vietnamská komunita mezi sebe nepustí nikoho cizího a rozhodně nesděluje důležité informace o svých lidech. Takže policisté to při vyšetřování neměli vůbec jednoduché. I po třech letech však věřím, že skutečné pachatele policisté dopadnou.

Když se ohlédnete do doby osudného května roku 2007, jak zpětně vidíte první okamžiky po vraždě?
Abych pravdu řekla, tak první půlrok po manželově smrti si sled událostí moc nepamatuji. Člověk je v takovém stresu, že se nepříjemné věci snaží prostě vytěsnit z paměti. Měla jsem tehdy obrovský strach, především o děti. Nevěděla jsem například, jestli byl útok vedený pouze proti Adamovi, nebo proti celé rodině.

Vy jste s manželem společně podnikali?
Ano. Agendu si vedl muž výhradně sám, já mu spíše pomáhala. Zabývali jsme se především pronájmy bytových a nebytových prostor v Hatích a v Moravském Krumlově a také provozem hotelu v Krumlově , který se postupně stával prioritou v manželově podnikání.

Když jste zůstala sama, jak jste v tomto podnikání pokračovala?
Víte, jde o to, že pokud nepocházíte z vietnamské komunity, tak vás ve většině případů lidé z této komunity nepřijmou. Nejste-li jedním z nich, je podnikání s nimi složitější. Jednoduše řečeno, já mezi ně nepatřím. Někteří, především blízcí lidé z komunity, se mi snažili psychicky či finančně pomáhat. Našli se ale i tací, kteří krátce po manželově smrti se na mne obrátili jako manželovi věřitelé a chtěli po mně splatit dluhy z podnikání mého muže. Nebrali žádné ohledy.

Jak jste tyto situace zvládala?
Chtělo to spoustu času a nervů. Musela jsem se naučit v těchto záležitostech chodit. Musela jsem být neústupná a dokázat stát si za svým. Kromě náročných jednání s věřiteli jsem musela získat znalosti zákonů, hodně jsem spolupracovala s právníky.

Čím se zabýváte dnes?
Vlastním hotel Epopej v Moravském Krumlově. Hotel byl vlastně manželův sen. Chtěl mít kvalitní restauraci. Věděl, jak na to a šel si za svým velkým snem.

Jak jste hotel získali?
Měli jsme úvěry u bank. Když provádíte rekonstrukci takového objektu a nemáte potřebné peníze, musíte si půjčit i u dodavatelů. Dodnes nemám vše splacené. Počítám, že mi umoření všech dluhů bude trvat ještě tak dva, tři roky, mimo úvěru od banky, kde to bude ještě o pár let déle.

Když Adam zemřel, byly vaše děti ještě malé. Jak vše zvládaly?
Mladšímu synovi tehdy bylo osm let a společně se mnou se z té události tak nějak vybrečel. Staršímu bylo čtrnáct. Odchod otce nesl hodně těžce a uzavřel se naprosto do sebe. Plánovali s manželem budoucnost a smrtí Adama, kterého měl jako velký vzor, se synovi všechno zhroutilo.

Chlapce vychováváte sama?
Ne, pomáhají mi moji rodiče.

Jak se o smrti vašeho muže dozvěděli Adamovi rodiče?
Krátce po manželově smrti jsme volali do Vietnamu jeho sestře. Adamovi rodiče byli nemocní a chtěli jsme je ušetřit šoku. Jenže nakonec se stejně vše prozradilo jinými cestami a oba manželovi rodiče skončili v nemocnici.

Přemýšlíte o návštěvě Adamových rodičů ve Vietnamu?
Ano, je to ale finančně náročné, takže to nebude hned. Navíc, staršímu synovi se do Vietnamu moc nechce. Přestože už tam byl, moc se tam necítí. Babička s dědečkem by rádi oba chlapce viděli, ale zatím to nejde.

Stále věříte, že vrahy nebo zadavatele vraždy policie vypátrá?
Ano, jsem o tom přesvědčena.

Autor: Dalibor Krutiš

20.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Rosice zvládly s Tasovicemi úvody poločasů. Rozhodl "druhý Malata" Vítámvás

Rosice – Nového snajpra našly Rosice na kraji obrany. Dlouholetý kapitán a nejlepší střelec fotbalistů Slovanu Petr Malata musel na artroskopický zákrok s kolenem, nespíš vynechá celý podzim a premiérové domácí utkání nového ročníku divize D sledoval s berlemi pouze jako divák. Zatleskal po něm vítězství svých spoluhráčů 3:1 v regionálním derby nad Tasovicemi.

Do vinohradu nesmí ani noha. Zaráží hory

Jižní Morava – Na konci léta, když ve vinicích dozrávala réva, vinaři postavili horu v podobě hodové máje. To znamenalo, že do vinic nesmí nikdo vstoupit. „Hlídali je takzvaní hotaři, kteří byli ozbrojení a zloděje hroznů mohli zastřelit,“ popisuje folkloristka Markéta Lukešová tradici zarážení hory. Jen těhotné ženy si směly utrhnout střapeček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení