Nyní pomáhá tento zvyk sám udržovat. Kromě staré tradice přinesené z jiného koutu republiky se v něm zrcadlí i neklidná historie Znojemska ve dvacátém století.
„Zvyk pochází z Valašska. Po válce ho přinesli lidé, kteří sem přišli místo Němců, kteří museli po válce odejít,“ říká Remeš, zatímco se v úterý v podvečer skupina mladíků převléká do kostýmů z ovčí kůže.
Do Bantic přišlo po druhé světové válce několik rodin z téměř dvě stě kilometrů vzdálené Francovy Lhoty na Vsetínsku. Udržovat ale tradice, které sebou přinesli, je ale stále těžší.
„Postupem času tento zvyk upadá. Chodí míň lidí. Už z nich ani nejde takový strach jako dřív. Když na Mikulášskou obchůzku vyšli ženatí chlapy, jen málokterá holka neletěla do potoka,“ vzpomíná Remeš.
Potemnělými Bantincemi se začíná ozývat děsivý rachot. Skupina mladíků se rozeběhla po obci a projíždějícím autům i před domy místních dávají jasně najevo, že večer v obci patří čertů a krtičákům. V předvečer svátku svatého Mikuláše, se k nim přidá i postava světce a andělů. Tak, jak je to běžné i v jiných obcích na Znojemsku. Předtím ale patří Bantice spíše temným silám.
Podle etnografů mají létající čerti a Mikulášské obchůzky z Valašská a Bantic už předkřesťanské kořeny. Spatřují v nich především prvky kultu zemřelých. Pro ně je typické maskování a rámus, který má pomoci odehnat zlé síly.
Importovaná tradice zaujala místního rodáka Karla Špalka natolik, že o ní natočil dokument. Ten odvysílá v sobotu v deset hodin první program České televize. Špalek se vydal hledat kořeny zvyku, který ho zaujal v jeho rodné vesnici, přímo na Valašsko. Podstoupil tak opačnou cestu než lidé, kteří před šedesáti lety přišli na Znojemsko. Příběh, který vypraví odráží i neklidnou dobu padesátých let.