VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bohutické sochy už jsou památkou

Bohutice - Sochy bohutické křížové cesty zapsalo ministerstvo kultury do seznamu evidovaných památek. Obec chystá žádosti o dotace na restaurování a expozici.

29.6.2008
SDÍLEJ:

Bohutické sochy křížové cestyFoto: DENÍK/Daniel Smola

Ojedinělý soubor čtyřiapadesáti cedrových soch bohutické křížové cesty dostal tento týden důležité razítko. Ministerstvo kultury vyhovělo žádosti obce a zapsalo plastiky do státního seznamu kulturních památek. Bohutické brzy čeká vyplňování mnoha formulářů a sepisování žádostí o evropské dotace a státní granty.

„Sochy se do Bohutic vrátily po letech loni, koncem února. Poté jsme připravili žádost o jejich prohlášení památkou. Bez ní bychom nemohli shánět dotace na nutné restaurování soch a na zbudování důstojné stálé expozice pro ně,“ uvedl starosta Bohutic Pavel Štefka.

Zpráva o zapsání soch mezi památky potěšila i Blaženu Nedomovou, z ekonomické rady buhutické farnosti. „Jsem velmi ráda, že se věci konečně hýbají. Sochy patří farnosti, ale loni jsme je na pětadvacet let bezplatně zapůjčili obci. Obec bude mít také hlavní podíl na přípravě nutných žádostí. Trvale ovšem spolupracujeme,“ řekla Nedomová.

Starostu Štefku nyní čekají první jednání s poradkyní, kterou obci doporučilo ministerstvo kultury. A také žádosti o grant na restaurování prvních soch.
„Musíme zjistit, který z evropských dotačních programů bude pro nás nejvhodnější a jakou variantu přípravy expozice pro sochy zvolit,“ vysvětlil starosta.

Mezi zvažované možnosti patří například zakoupení a renovace stodoly nedaleko zámku, či vystavění nového atria na zámeckém nádvoří.
„O grant na restaurování usilujeme proto, abychom návštěvníkům mohli ukázat první sochy již v obnovené podobě. Kdybychom získali milion korun, mohli bychom opravit asi tři ze čtrnácti sousoší,“ uvedl Štefka.

Bohutičtí jsou na své sochy hrdí, pracují proto na jejich propagaci. „Díky webovým stránkám obce, letáčkům a brožurkám se o nich dozvídá hodně lidí a čím dál víc se jich jezdí do Bohutic podívat. Další návštěvy se hlásí či přijíždí každý týden a přibývá jich,“ potvrdila Nedomová.

Zástupci obce o turisty stojí

„Máme tu nově opravené zámecké sklepy, jsme vinařská obec. Naším cílem je připravit nabídku, aby se tu turisté mohli na dvě hodinky zastavit, prohlédnout si zámek, křížovou cestu, ochutnat víno,“ přiblížil Štefka.

Farnost si v létě připomene počátek budování poutního areálu, kde sochy z třicátých let původně stály. „Na devatenáctého července chystáme poutní slavnost k osmdesátému výročí začátku budování zdejšího poutního areálu a lurdské jeskyně. Návštěva Lurd tehdejšího faráře Práška inspirovala právě k objednání sousoší pro křížovou cestu,“ doplnila Nedomová.

Historie
U počátku budování poutního areálu v Bohuticích stál tamní farář Antonín Prášek (1886-1959) rodák ze Zvěrkovic u Moravských Budějovic. Jeho současníci na něj vzpomínali jako na velmi rázného a energického muže. Ze svých cest po světě, putoval mimo jiné do Lurd a do Jeruzaéma, si přinesl inspiraci a silnou touhu udělat z Bohutic významné poutní místo. Začal budováním jubilejní Lurdské jeskyně, postavené na připomínku slavného mariánského zjevení ve francouzských Lurdech. Dokončenou jeskyni vysvětil 8. června 1928 pražský arcibiskup František Kordač.

Další metou mělo být vybudování unikátního souboru 54 soch Křížové cesty v životní velikosti. Tato zakázka byla roku 1930 zadána sochaři Bohumilu Bekovi z Kutné Hory. Ten roku 1937 předal poslední kus unikátního díla z cedrového a lipového dřeva za tehdy úctyhodných 90.000 Kč. Jejich umístění mělo dotvářet poutní komplex, jehož budování bylo zahájenou stavbou Lurdské jeskyně.

Rozvoj poutního areálu přerušila válka. Sochy byly prozatímně umístěny do přístěnku u jeskyně. Křížová cesta pak byla posvěcena v únoru 1944. Po válce a zejména po konunistickém převratu už nebylo možné Práškův projekt dovést do konce. Přístěnek byl nakonec roku 1977 zbořen a sochy přemístěny do hřbitovní kaple. Přes protesty farníků byl posléze se souhlasem olomoucké arcidiecéze celý soubor soch prodán do Žarošic. V následujících letech pak byly sochy střídavě uskladněny na zahradě kláštera v Nové Říši a jinde. Úsilím starosty Pavla Štefky a Blaženy Nedomové se Bohutickým v únoru loňského roku podařilo sochy přivézt zpět do obce. Zdroj: www.bohutice.cz

Autor: Martin Moštěk

29.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Osm jednotek hasičů bojovalo v noci na pátek s požárem starého domu u náměstí ve Vranově nad Dyjí.
14

Požár barokního mlýna ve Vranově teď šetří policie. Majitel jedná o rekonstrukci

Úroda na polích v roce 2017. Ilustrační foto.

Pro zemědělce chce ministr Jurečka přes miliardu korun

AKTUALIZOVÁNO

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Znojemsko /FOTOGALERIE/ - U Bantic zemřeli v neděli dva lidé. Od pátku policie registruje na Znojemsku čtyři mrtvé a šest těžce zraněných včetně čtyř dětí.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Blanensko, Vyškovsko - V mobilu pípne SMS. Zpráva o tom, že lékař dnes neordinuje, přišla přímo od starosty a ušetří tak zbytečnou cestu do ordinace. Tak funguje aplikace Mobilní rozhlas. Podle Barbory Valešové z Mobilního rozhlasu ji v Jihomoravském kraji využívá devětatřicet obcí.

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení