Bývalé vojenské bunkry ve Vranově nad Dyjí jsou na prodej. Rozhodla o tom armáda, která se postupně železobetonových bunkrů zbavuje. Z bývalého předválečného opevnění je ale nyní Pevnostní muzeum Vranov. Jeho provozovatel Martin Černý se podivuje nad výší stanovené kupní ceny.

„Byli jsme ochotni bunkr koupit za nějakých čtyřicet tisíc a sami jsme toto armádě i navrhli. Bohužel, nabídkovou cenu stanovili na nějakých dvě stě tisíc," stěžoval si Martin Černý.

Jedná se o bunkr typu E, ve kterém je pouze jedna střílna pro čtyři muže. „Od armády jsme se dozvěděli, že bunkr prodávají tak draze proto, že je výrazně větší než ostatní. Není to ale pravda, bunkr je o polovinu menší. Myslím si, že armáda to na nás zkouší. Neumím si představit, že by za dvě stě tisíc někdo koupil pouze holý beton. Nyní jednáme o náhradním prostoru, který by byl dokonce ještě lepší než tento stávající," přiblížil Černý.

Ministerstvo obrany prodává nyní i tři bývalé vojenské objekty, takzvané řopíky, dva nabízí za dvě stě dvacet tisíc korun a třetí za dvaatřicet tisíc korun. Cena je dle ministerských úředníků odpovídající. „Kupní cenu jsme stanovili na základě znaleckého posudku. Prodej realizujeme formou výběrového řízení. V prvním kole je stanovena minimální kupní cena, která je dále snižována, pokud se neobjeví zájemce," přiblížil tiskový mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Komu patří bunkry na Znojemsku
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra se domnívá, že o velké bunkry by se měl starat nadále stát. „A je logické, když malé řopíky nabídne armáda lidem, na jejichž pozemku se nacházejí. Pro budoucí generace by byla obrovská škoda, aby se bunkry nedochovaly, vypovídají přece o naší historii," řekl Vedra.

Na jihu Moravy je asi osm set bunkrů z celkem pěti tisíc objektů lehkého opevnění v zemi. Pouze ve znojemském regionu je jich více než čtyři sta, z toho tři objekty jsou velké bunkry určené pro stálé opevnění. Dvě stavby využívá v Šatově Technické muzeum v Brně, dalším je bunkr zvaný Výběžek v Hevlíně, jež byl prvním bunkrem, který armáda nepřevedla bezplatně, ale prodala v sedmi kolech trvajících tři roky. Původní nabídkovou cenu dva a půl milionu korun pak úředníci snížili na dvě stě sedmdesát tisíc. Bunkr koupila firma Decampo SE.

„Je to parta nadšenců, kteří nejsou místní. Nevšiml jsem si, že by se na bunkru něco dělo, i když měli zájem jej opravit a snad i zpřístupnit veřejnosti," přiblížil místostarosta Hevlína Jiří Dohnal.

Záměrem ministerstva obrany je převést či odprodat většinu bunkrů. U předválečných opevnění je totiž problém, že vzhledem k utajení nebyly zaneseny do katastrálních map ani zkolaudovány. Zhruba polovina je na pozemcích státu, zbytek na obecních či soukromých. Bezúplatným převodem se již armáda zbavila zhruba osmdesáti z nich. Nejvíc jich takto získala Správa Národního parku Podyjí, která na území parku nechce zvyšovat počty soukromých majitelů nemovitostí.

Od armády jich převodem dostala pětašedesát. Nachází se tu pevnůstky, lidově zvané řopíky, obou základních typů. Vzor šestatřicet pro vedení dálkové čelní palby a modernější vzor sedmatřicet pro vedení boční přehradné palby. Obvykle si jich obyčejní návštěvníci Podyjí ani nevšimnou. Pevnosti jsou zdánlivě bez rozmyslu rozesety v krajině jako nenápadné hrbolky křovin v polích, krčí se u zídek vinic, či opatrně vykukují zpoza skal dyjského kaňonu.

Podyjí je jedno z mála míst, kde se objekty lehkého opevnění přeci jen dostaly do bojové akce. Šrámy na střílně pevnůstky chránící hardeggskou celnici jsou svědkem provokačních akcí jednotek Freikorpsu. Ty zde pronikaly v posledním zářijovém týdnu roku 1938 na naše území.

Milovníci historie mohou navštívit kromě Areálu lehkého opevnění ve Vranově nad Dyjí i třeba Minimuzeum československého opevnění 1935 1938 na kopci Spravedlnost u Bohutic na Moravskokrumlovsku.