Na zrušení hraničních kontrol doplatili pohraniční policisté a celníci. „V roce 2007 odešlo ze služebního poměru i našeho ředitelství 261 policistů. Dalších sedmašedesát jich přešlo k jiným policejním složkám,“ připomněla mluvčí brněnského ředitelství cizinecké policie Dana Krejčí.

Žádné zdržování

Volného pohybu přes hranice si dnes cení i muž, který na celnici v Hatích na Znojemsku pracoval. „V uniformě už nejsem, užívám si zaslouženého důchodu a nic mi nechybí. Musím uznat, že je příjemné přejíždět hranice bez zastavování a kontrol. Je to podstatně přirozenější a také rychlejší,“ konstatoval bývalý pohraniční policista Miroslav Kormoš.

Lidé z pohraničí si volnosti pohybu, kterou díky Schengenské dohodě získali, náležitě užívají. „Konečně žijeme ve svobodné Evropě a k sousedům se můžeme rozjet, kdykoliv se nám zachce,“ řekl starosta Jaroslavic na Znojemsku Petr Zálešák.

Z obce odedávna vedly dvě silnice do pár kilometrů vzdálených rakouských obcí. Až do konce roku 2007 ale museli lidé jezdit do sousední země několik desítek kilometrů dlouhou oklikou přes přechody Hatě nebo Hevlín.

Dnes už jsou budovy přechodů mezi jižní Moravou a Rakouskem nebo Slovenskem zbytečné, a tak po dvou letech prázdnoty pomalu nacházejí jiné využití. Tři celnice na Břeclavsku – v Poštorné, Lanžhotě a Valticích – už patří kraji.

Krajský úřad usiluje také o mikulovský přechod kvůli plánovanému rozšíření rychlostní silnice R52. Budovy ale zatím stále patří státu. „Do areálu totiž zasahují pozemky jiných vlastníků, proto se s nimi stát musí dohodnout na nějakých úpravách. Vše nyní uvázlo na restitučních sporech, jejichž vyřešení nezávisí na kraji,“ vysvětlil mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček.

Kraj má s budovami celníků různé plány. Například ve Valticích vzniknou lázně, kraj však teprve hledá silného investora. Do hraničních přejezdů v Hnanicích a Hatích na Znojemsku se zase chystají muzea. V Hatích bude stálá expozice celnictví, v Hnanicích depozitář. „Předpokládám, že v lednu podepíšeme smlouvu s firmou, která začne s potřebnými úpravami bývalé celnice pro naše potřeby. Do nových prostor přesuneme historické, umělecké a archeologické sbírky,“ uvedla ředitelka znojemského Jihomoravského muzea Vladimíra Durajková.

Současné využití bývalých hraničních přechodů na jižní Moravě

Bariéry zůstávají

Jak přijetí Schengenské dohody, tak vstup Česka do Evropské unie v roce 2004 zajistily lidem velkou volnost. Některé překážky však zůstávají i dnes. Ačkoliv už je Česko pět let součástí Evropské unie, která zaručuje volný pohyb mezi zeměmi i na trhu práce, Rakousko a Německo uplatňuje vůči Čechům výjimku. „Všechny ostatní země unie již svůj trh práce otevřely. K zaměstnání v Rakousku ale Jihomoravané stále ještě potřebují povolení,“ vysvětlil ředitel znojemského úřadu práce Emil Čopf.

V Česku je naopak pro občany všech zemí Evropské unie pracovní trh otevřený bez omezení. „I někteří zaměstnavatelé v Rakousku už tlačí na uvolnění trhu práce pro české občany. Odborníci s tím souhlasí, druhá věc je, jak rozhodnou politici,“ dodal Čopf.

Koordinátorka projektu ZUWINS Lucie Kratochvílová říká o volném pohybu práce: Rakousko se bojí přílivu levné síly

Jižní Morava – Německo a Rakousko jsou jediné dvě země Evropské unie, které dosud neotevřely svůj pracovní trh českým občanům. „Udělají to až 1. května 2011,“ říká koordinátorka projektu ZUWINS Lucie Kratochvílová. Organizace, pro kterou pracuje, pomáhá při přípravě společného pracovního trhu jižní Moravy a Dolního Rakouska.

Pokud dnes chce Jihomoravan pracovat v Rakousku, co pro to musí udělat?
Čeští zaměstnanci si musí i nadále získat pracovní povolení. Při první žádosti za ně podává žádost potenciální rakouský zaměstnavatel. Takto udělené povolení platí jeden rok a pouze pro jeden konkrétní podnik.

Kolik lidí z jižní Moravy pracuje v Rakousku nyní?
Konkrétní čísla bohužel zjistit nedokážeme.

Co se změní po roce 2011?
V podstatě pak budou Češi pracovat v Rakousku bez jakéhokoliv omezení.

Proč se Rakousko brání otevření pracovního trhu?
Rakousko se obává, že není dostatečně připravené na příliv pracovních sil. Momentálně tedy připravuje budoucí volný pracovní trh a stejné podmínky pro všechny zaměstnance. Rakousko sousedí také s dalšími třemi novými členy Evropské unie a podle současných údajů z nich mají Češi zájem o práci v Rakousku nejnižší.

Tak co přesně tedy Rakušanům vadí? Jaké problémy by jim otevření trhu práce pro Čechy způsobilo?
Rakousko se obecně obává, že na příliv nových pracovních sil ze sousedních zemí mohl doplatí místní rakouští zaměstnanci. Cizinci jsou totiž často ochotní přistoupit na daleko výhodnější podmínky pro zaměstnavatele. Například se spokojí s nižší výplatou.

Duty free je dnes obchodní značka

Hatě – Hraniční přechody pro většinu lidí většinou znamenaly dlouhé kolony aut a pasovou kontrolu. A pak také výhodný nákup v takzvaných duty free shopech. Po vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 už nemohou od ceny zboží odečítat daně. Kvůli připojení k Schengenskému prostoru zase lidé na přechodech netráví tolik času. Obchody přesto dál fungují.

Ze zlaté éry duty free shopů těžila například společnost Excalibur, která v polovině devadesátých let minulého století začala podnikat na přechodu v Hatích na Znojemsku. „Zboží, které nakupovali lidé vyjíždějící z Česka do Rakouska, nepodléhalo při prodeji dani z přidané hodnoty a spotřební dani, protože opouštělo republiku. V Evropské unii smí duty free fungovat jen tam, kde se zboží vyváží do nečlenských zemí,“ sdělil mluvčí Excaliburu Jiří Čadan.

Od vstupu do Evropské unie používá firma pro své prodejny značku Travel Free. „Je to čistě obchodní název. Zajímavých cen pro zákazníky dosahujeme nyní díky tomu, že dovážíme zboží přímo ze zahraničí, a ne od českých distributorů,“ konstatoval Čadan.

Vstup Česka do schengenského prostoru už pro obchody příliš neznamenal. „S duty free shopy otřáslo hlavně členství v Evropské unii. Z původních pěti firem působí dnes na Znojemsku jen dvě,“ uvedl Čadan.

Společnost Excalibur si ale na novou situaci příliš nestěžuje. Zákazníků jí prý od té doby neubylo. „Naše obchodní a zábavní zóna je totiž mezi Prahou a Vídní naprosto ojedinělá. Nabízí zajímavé možnosti celé rodině, dospělí si mohou zajít na nákupy, děti tu mají svůj nový areál. A plánujeme stavbu rozsáhlého zábavního parku Země lží, teď dokončujeme územní řízení pro první etapu stavby,“ uzavřel Čadan.

MARTIN MOŠTĚK A ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI