VYBERTE SI REGION

Čím dál víc lidí třídí odpad. Obce motivují obyvatele třeba levnějšími poplatky

Jižní Morava - Barevné pytle na tříděný odpad nebo vlastní kompostér má doma čím dál více Jihomoravanů. Obce se snaží obyvatele v třídění co nejvíce podporovat a nabízí jim například slevy na poplatcích za odvoz nebo pytle tříděného odpadu odváží rovnou od domu. Desítky obcí se zapojily do Inteligentního systému nakládání s odpady, který odměňuje lidi za ekologické chování. Kdo víc třídí, má levnější poplatky.

7.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: Matej Slávik

Čím dál víc Jihomoravanů šetří životní prostředí i vlastní peněženku. Obce se zapojují do Inteligentního systému nakládání s odpadem, který obyvatele motivuje vytřídit víc surovin opět využitelných pro výrobu. Za ekologické chování se jim obec odmění snížením poplatku za svoz. Ukazuje se, že díky novému systému se daří vytřídit až o třetinu víc odpadu.

Uherčice na Břeclavsku mají teď díky systému průměrné náklady na osobu tři sta korun a obec nic nedoplácí z rozpočtu. Do třídění se zapojilo osmnáct obcí z Břeclavska a Hodonínska. „Ohlasy obyvatel jsou převážně kladné," shrnul zakladatel systému Radek Staňka.

Jeho slova potvrzuje třeba Pavel Papež z Křepic na Břeclavsku. „Nevěřil bych, že budu mít problém naplnit popelnici se směsným odpadem, když budu poctivě třídit. A stejně tak, že budu za odpady platit polovinu," ocenil.

Lidé v Křenovicích na Vyškovsku dostávají od obce barevné pytle na tříděný odpad, které po naplnění položí před dům, odkud je popeláři odvezou. Tento zjednodušený způsob třídění, kdy odpadá cesta ke kontejnerům, se osvědčil. „Tříděného odpadu nyní máme tak o třicet procent víc než před zavedením tohoto systému," okomentoval starosta Křenovic Jaromír Konečný.Pro zvětšení klikněte.

Vlastní nádoby na tříděný odpad dostanou lidé také v Únanově na Znojemsku. „Zahájili jsme i třídění biologicky rozložitelného odpadu. Nyní postupně modré a žluté kontejnery na plast a papír nahradí nádoby, které mají lidé doma," informoval únanovský starosta Vojtěch Fabík. Popelnice na tříděný odpad si před rokem už během prvních pár týdnů vyzvedla polovina domácností.

Nevyvezou popelnice

K zodpovědnějšímu třídění vedou lidi někde i tresty. Například ve Vracově na Hodonínsku mají problém s tím, že lidé do popelnic hází i bioodpad, tedy posekanou trávu, větve nebo listí. „Mezi bioodpadem a komunálním odpadem je velký rozdíl v poplatcích za ukládání materiálu na skládky. Za biosložku se platí pětkrát méně," upozornil vracovský starosta Jaromír Repík. Kdyby lidé dali bioodpad do odděleného kontejneru, nemusela by se jejich popelnice tak často vyvážet.

Obec proto obyvatele varuje, že jestliže svozová firma v běžných popelnicích bioodpad objeví, nevyveze je.

V Brně si lidé mohou na bio-odpad pořídit domů kompostéry za zvýhodněnou cenu. Nádoba o objemu čtyři sta litrů stojí 790 korun. Přestože se zatím Brno do Inteligentního systému nakládání s odpadem nezapojí, rozšiřuje aspoň spalovnu, kde vzniklo nové třídicí centrum. „Investice umožní lépe využívat teplo, efektivněji třídit odpad i snížit počty kamionů na silnicích díky navážení odpadu po železnici," věří náměstek brněnského primátora pro oblast životního prostředí Martin Ander.

Třídění musí být také pohodlné

Uherčice - Při praxi na vysoké škole měl za úkol zpracovat statistiku o třídění odpadu v obci. Začal pátrat, vážil doma odpad a přemýšlel, jak se dá zlepšit. S podporou starosty pak Radek Staňka z Uherčic na Břeclavsku zavedl v obci systém, kdy domácnosti mohou tříděním odpadů, kompostováním a efektivním využíváním popelnic dosáhnout úspory na poplatcích. Dostal za to ocenění Český Goodwill v kategorii Inovace. Brzy se jeho Inteligentní systém nakládání s odpady ujal i v dalších místech nejen na Břeclavsku.

Absolventovi oboru odpadového hospodářství v Brně vadilo, že za odpad platil stejně jako ti, kteří vše vyhazují do jedné popelnice a netřídí. Proto vymyslel systém, kde má výhodu ten, kdo se chová ekologicky. „Podle našich zkušeností se do systému většinou zapojí zhruba devadesát procent domácností," uvádí devětadvacetiletý muž.

Když začal nápad rozvíjet, sbíral informace z okolních obcí a zjistil, že spousta z nich doplácí třikrát až čtyřikrát víc, než je potřeba. Zajímalo ho, proč lidé netřídí. „Často se ozývalo, že je to nepohodlné. Proto jsme chtěli zavést pohodlný a spravedlivý systém," upřesňuje Staňka.

Mladý nadšenec chce systém rozšířit po celé republice. „Má to ale pár háčků. Pro spoustu firem jsou odpady dobrý byznys. Šíří pak klamné informace o tom, jak je náš systém zbytečně složitý," upozorňuje mladík.

Grolmus z Eko-Komu: Odpady aktivně třídí většina lidí

Jižní Morava - Sedm z deseti Jihomoravanů pomáhá šetřit životní prostředí a třídí odpad. „Nejlepší v třídění jsou lidé v Břeclavi, Mikulově, Perné a Podhradí nad Dyjí," vyjmenovává Lukáš Grolmus ze společnosti Eko-Kom, která má v České republice na starosti třídění vratných obalů.

Jak se za posledních pět let změnil přístup jihomoravských domácností k třídění odpadu?

Ukazuje se, že se třídění odpadů stává běžnou součástí života obyvatel v kraji. Díky lepšímu informování a pravidelnému zahušťování sběrné sítě novými barevnými kontejnery se účast lidí na třídění odpadů stále zlepšuje. Poslední výsledky průzkumů napovídají, že v kraji se na třídění odpadů aktivně podílí více než sedmdesát procent domácností. Před pěti lety bylo toto číslo o zhruba deset procent nižší.

Jak je na tom kraj s tříděním ve srovnání s ostatními?

Na výsledky za rok 2015 je ještě příliš brzy, nicméně můžeme hodnotit rok předešlý. V tom se obyvatelům Jihomoravského kraje podařilo vytřídit v přepočtu na jednoho obyvatele 37,3 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. K tomu ještě bezmála třináct kilogramů kovů. V porovnání s průměrem České republiky je to sice méně, ale například papír a čiré sklo se na jižní Moravě třídí nadprůměrně. Výsledky se navíc postupně zlepšují. Třeba v plastech jsme oproti roku 2013 zaznamenali dvojnásobně vyšší meziroční nárůst vytříděného množství oproti průměru v Česku.

Je v Brně situace jiná než ve zbytku regionu?

Brňané dosahují obdobně pozitivních výsledků. I oni vytřídí stále více plastů.

PETRA HANZLOVÁ
ANETA BERÁNKOVÁ

Autor: Redakce

7.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Hraběnka Amálie chodí podzemím pod Zelným trhem a kontroluje hroby milenců

Brno - K legendám o podzemí pod Zelným trhem patří také příběh hraběnky Amálie. Ve sklepeních prý vraždila milence a potkat ji tam lidé mohou dodnes.

Myjte si víc ruce, upozorní děti. Školy zavádí opatření kvůli epidemii žloutenky

Brno - Školy a školky v Brně se chystají na začátek školního roku. Kvůli epidemii žloutenky některé zpřísňují svá opatření. V kraji je již 190 nakažených.

Požáry zaměstnaly hasiče na Znojemsku. Hořela sláma i tráva

Znojemsko – Současné sucho nese s sebou opět i rizika vzniku požáru v přírodě. Hned ke dvěma takovým vyráželi v minulých dnech hasiči ze Znojemska.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies