VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dálnice má končit u hranic za pět let

Mikulov, Valtice /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE/ - Rok 2016 by se mohl stát důležitým mezníkem v plánovaném propojení silničních sítí polského Gdaňsku, Brna a rakouské Vídně.

7.4.2011 12
SDÍLEJ:

Jihomoravský hejtman Michal Hašek (vpravo) a zemský hejtman Dolního Rakouska Erwin Pröll (vlevo) stvrdili důležitost dálnice z Brna do Vídně.Foto: DENÍK/Iva Valentová

Právě v tomto roce by totiž měla být dostavěná dálnice A5 ze Schricku po Drasenhofen. A to podle dolnorakouského hejtmana Erwina Prölla, který to potvrdil při setkání se svým protějškem, jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem. Setkali se ve čtvrtekv Mikulově a ve Valticích.

Svůj zájem na tom, aby došlo ke spojení rakouské metropole s Brnem po dálniční ose A5/R52, stvrdili představitelé sousedních regionů podpisem pod prohlášení o důležitosti jejího vzniku.

Mezník: rok 2012

„V roce 2013 začneme další fázi výstavby dálnice ze Schricku. V roce 2014 zahájíme výstavbu obchvatu Drasenhofenu. A pokud nedojde k nějakým nepředvídatelným okolnostem, tak bychom v roce 2016 měli být schopní projíždět plynule po dálnici z Vídně až po státní hranici,“ překvapil Pröll, který neskrýval, že je ve věci další etapy výstavby dálnice A5 velkým optimistou.

Podobnou náladou oplýval i jeho protějšek Hašek. „Od našeho posledního setkání konečně česká vláda rozhodla nezpochybnitelně o tom, že hlavní směřování dálničního spojení bude v trase Brno-Mikulov. V připravované superkoncepci dopravní infrastruktury se počítá s tím, že první úsek, a to obchvat Mikulova, začneme stavět už v roce 2012. Další etapy jsou časově rozvržené do let 2016 až 2018,“ vyjmenoval.

Hašek dokonce čtvrteční jednání nazval Valtickým memorandem. „Věřím, že výsledek, neváhám ho označit takovým pojmem jako Valtické memorandum, pomůže intenzivnějšímu tlaku obou regionálních reprezentací na centrální vlády jak na české, tak na rakouské straně,“ poznamenal. Zároveň doufá, že se neobjeví žádné překážky, které by výstavbě, jež považuje za prioritu pro kraj, zabránily.

Překážky mizí

„Překážky ve stavbě na české straně odpadají jedna za druhou. Krajský územní plán bude po deseti letech letos v červnu schválený s podporou celého zastupitelstva. Během letošního roku bude na první etapu, obchvat Mikulova, vydané pravomocné územní rozhodnutí. Česká vláda počítá s penězi na zahájení už v příštím roce. Doufám, že se neobjeví nic, co by její začátek na českém území zhatilo,“ přál si Hašek.

Důležitost memorandu přikládal také Pröll. „Podpis tohoto prohlášení je důležitým krokem při procesu výstavby silniční sítě mezi Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem. Memorandum jsme podepsali především proto, že věříme, že by iniciativa vedoucí k přeshraničnímu spojení měla najít ještě intenzivnějšího slyšení u našich vlád,“ vysvětlil.

Zároveň také neopomněl poukázat na těžkosti, které jednání o dalších etapách stavby v Rakousku provázely.

„Od našeho posledního setkání se snaha posunula dál. Tehdy nebylo jisté, jakou formu bude mít úsek dálnice od Schricku ke státní hranici. Rozpočtová situace v Rakousku nejdříve naznačovala, že bude nutné přikročit k úsporné variantě, což nebylo v zájmu Dolního Rakouska. Silnice by totiž byla kapacitně nedostačující. Jednal jsem s ministryní dopravy o navrácení čtyřstopé varianty. Úspěšně,“ usmíval se Pröll.

Nad chystaným spojením Vídně s Brnem naopak kroutí hlavou Brňan Petr Firbas. Ten patří k dlouholetým kritikům rychlostní silnice přes Mikulov.

Nesrovnalosti

„Pröll tvrdí, že se dálnice postaví až po hranici. O ničem takovém však v Rakousku zatím nerozhodli. Bývalý ministr dopravy a současný kancléř Werner Feymann určil jako místo, po které se bude stavět, obec Walterskirchen. A to proto, že se od ní dá stavět jak varianta na Mikulov, tak na Břeclav,“ oponoval Firbas, jenž variantu na Břeclav považuje za levnější a rychlejší.

„Břeclav potřebuje obchvat. Stejnou trasou by šla i spojující silnice z Vídně. Zabily by se tak dvě mouchy jednou ranou. Nehledě na to, že trasa na Břeclav by byla o třicet miliard levnější,“ míní kritik.

Firbas zpochybnil také tvrzení, které počítá se začátkem výstavby obchvatu obce Drasenhofen v roce 2014. „Podle oficiálních materiálů rakouské vlády by k tomu mělo dojít až v roce 2016,“ poukázal.

Autor: Iva Valentová

7.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Autor nápadu platit za kávu dobrým skutkem Libor Hoření.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Ilustrační foto.

Motorkář havaroval na kruhovém objezdu. Pomáhal mu i policista v civilu

Šetření požáru historického mlýna pokračuje. Majitelé udělají z trosek penzion

Vranov nad Dyjí – Jen obvodové zdi zůstaly z části mlýna ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku. Ani tři týdny po ničivém požáru nemají hasiči jasno v tom, proč mlýn shořel. Majitelé hodlají z trosek zbudovat penzion. Památkáři přirovnávají historickou škodu k požáru sýpky na Pernštejně. Mlýn je totiž zapsanou kulturní památkou.

Do pevnosti lákaly pušky i obvaziště. Lékaři zachránili dvě třetiny zraněných

Šatov /VIDEO, REPORTÁŽ/ – V parném sobotním odpoledni je před šatovským pěchotním srubem Zatáčka živo. Děti pobíhají nebo klopýtají po překážkové dráze, kluci pózují s puškami většími něž jsou sami a před stánky s úkoly a ukázkami se tvoří hloučky. Den pevnostních muzeí do Šatova přilákal stovky návštěvníků.

Politické strany zbrojí na volby. Lákají na lékaře nebo buchty a koblihy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Už jen čtyři měsíce mají jisté křesla ve sněmovně současní poslanci. Přesně 121 dnů totiž zbývá do začátku parlamentních voleb. Většina stran už má jasno, koho do boje pod svou zástavou pošle.

Rakouský národní park Thayatal cílí i na jihomoravské návštěvníky. Českým týdnem

Znojemsko – Milovníci přírody, kteří zavítají do sousedního Národního parku Thayatal, mohou nyní využít nové služby. „V týdnu od od 2. do 9. července nabídneme denní program a informace v češtině," informovali správci parku.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies