VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historikové chystají knihu o Znojmě

Znojmo – Německy psaná, švabachem tištěná kniha. Tak vypadá dosud poslední souhrnné a publikované zpracování dějin Znojma z pera Antona Vrbky. Po skoro sto letech chce historii města nově zpracovat skupina badatelů.

7.2.2010 16
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografieFoto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Společnost, kterou založili, nyní dojednává s radnicí příslušné smlouvy. Opoziční komunisté projekt zpochybňují kvůli moderním dějinám.

„Se zástupci města nyní dojednáváme podrobnosti příslušných smluv, které jsou potřeba k zahájení naší práce. Doufám, že vše bude hotovo do března či dubna,“ řekl Martin Markel, předseda společnosti historiků, která projekt připravuje. Smlouvy pak dostanou k projednání městští zastupitelé, kteří loni napodruhé vyslovili se záměrem předběžný souhlas.

Pokud zastupitelstvo smlouvy schválí, mohou se odborníci pustit do práce. „Projekt máme naplánovaný na pět let. Pro některá období totiž budou kolegové zpracovávat vlastně vůbec prvotní výzkum. Nejdále jsou práce na zmapování moderních dějin, proto by jako první mohl snad do roku 2012 vyjít svazek věnovaný nejnovějším dějinám,“ dodal Markel.

Právě kvůli nim ale záměr naráží na kritiku opozice. „Celkově mi projekt nevadí. V pořádku, ať se dějiny zkoumají. Ale musí to dělat odborníci, kteří je dokáží popsat a hodnotit objektivně. Ať to jsou lidé nestranní a nestraničtí,“ argumentovala Marta Bayerová, znojemská senátorka a členka klubu komunistických zastupitelů. Poukazovala tím na skutečnost, že členem týmu autorů je historik a městský radní Jiří Kacetl.

Hodnotit bude vědecká rada

Ten se bude podílet zejména právě na zpracování moderních dějin města „Každý autor samozřejmě musí své období zpracovat seriozně a tak, aby obstálo před odbornou oponenturou. Společnost má i svou vědeckou radu, každou kapitolu budou hodnotit fundovaní historici například z pražské či brněnské university, “ řekl Kacetl.

Redaktorem svazku o dějinách Znojma od počátku dvacátého století bude šéf celého projektu Markel. „Historici při psaní neuvažují, jestli bude výsledek jejich práce vystaven takovým či onakým útokům. To bychom vedli diskusi od začátku špatně. Psát budeme podle nejnovějších výsledků a pravidel bádání a tomu budou odpovídat i otázky, které si budeme klást,“ vysvětloval Markel.

To podle něj znamená, že badatelé nebudou moderní dějiny města hodnotit z hlediska národního, ale budou si víc všímat hospodářského a sociálního vývoje. „Určující kategorií nebude národ, ale svoboda,“ dodal Markel.

Pětileté bádání a vydání třídílné publikace má stát přes pět milionů korun. „Na financování se bude podílet město a soukromí mecenáši. Větší část peněz bude potřeba v druhé polovině trvání projektu s tím, jak budou autoři odevzdávat svou práci,“ uvedl Markel.

Znojemský starosta Petr Nezveda chce, aby peníze na výzkum a publikaci nedávalo jen město. „Projekt má naši podporu. Zastupitelstvo schválilo předběžný souhlas, o penězích budeme jednat, až budeme mít na stole konkrétní čísla. Dávám přednost tomu, aby se na financování podílelo víc zdrojů,“ řekl starosta.

Podle Markela společnost získá od soukromých dárců či sponzorů asi tři čtvrtě milionu korun. „Další možnosti zkoumáme, například žádost o dotaci z kraje, tyto zdroje ale patrně neposkytnou rozhodující díl rozpočtu,“upozornil předseda.“

Pětileté bádání a vydání třídílné publikace má stát přes pět milionů korun. „Na financování se bude podílet město a soukromí mecenáši. Větší část peněz bude potřeba v druhé polovině trvání projektu s tím, jak budou autoři odevzdávat svou práci,“ uvedl Markel.

Znojemský starosta Petr Nezveda chce, aby peníze na výzkum a publikaci nedávalo jen město. „Projekt má naši podporu. Zastupitelstvo schválilo předběžný souhlas, o penězích budeme jednat, až budeme mít na stole konkrétní čísla. Dávám přednost tomu, aby se na financování podílelo víc zdrojů,“ řekl starosta.

Podle Markela společnost získá od soukromých dárců či sponzorů asi tři čtvrtě milionu korun. „Další možnosti zkoumáme, například žádost o dotaci z kraje, tyto zdroje ale patrně neposkytnou rozhodující díl rozpočtu,“upozornil předseda.“

Radní Kacetl doufá, že většina zastupitelů pro smlouvu zvedne ruku. „Věřím, že to nebude velký problém. Pokud jde o financování, je to věc priorit. Město ročně vynakládá miliony na sport a je to v pořádku. Po tomto projektu navíc zůstane jistá trvalá hodnota,“ poznamenal radní.

Autor: Martin Moštěk

7.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Rosice zvládly s Tasovicemi úvody poločasů. Rozhodl "druhý Malata" Vítámvás

Rosice – Nového snajpra našly Rosice na kraji obrany. Dlouholetý kapitán a nejlepší střelec fotbalistů Slovanu Petr Malata musel na artroskopický zákrok s kolenem, nespíš vynechá celý podzim a premiérové domácí utkání nového ročníku divize D sledoval s berlemi pouze jako divák. Zatleskal po něm vítězství svých spoluhráčů 3:1 v regionálním derby nad Tasovicemi.

Do vinohradu nesmí ani noha. Zaráží hory

Jižní Morava – Na konci léta, když ve vinicích dozrávala réva, vinaři postavili horu v podobě hodové máje. To znamenalo, že do vinic nesmí nikdo vstoupit. „Hlídali je takzvaní hotaři, kteří byli ozbrojení a zloděje hroznů mohli zastřelit,“ popisuje folkloristka Markéta Lukešová tradici zarážení hory. Jen těhotné ženy si směly utrhnout střapeček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení