Lidé se domnívají, že zámku by slušel společenský sál. Památkáři vítají naději na záchranu klasicistní stavby. Vedení města hodlá problém rozlousknout v tomto volebním období. „Hodláme buď připravit prodej, nebo najít využití a žádat o dotace. Výsledek ankety bude podpůrným materiálem pro hlasování zastupitelstva, které bude mít konečné slovo," vysvětlil starosta Miroslav Miloš.

Anketa je na webu města zveřejněná necelý týden. „Zatím dvě třetina hlasujících upřednostňuje prodej zámku, jedna třetina si myslí, že má dále patřit městu," naznačil Miloš. Jak doplnil, lidí mohou hlasovat až do konce prvního únorového týdne.

Někteří místní lidé se domnívají, že zámek je dominantou, která by měla zůstat pod kontrolou města. „Důležité je najít správné využití. Na druhou stranu, pokud by se našel správný investor, mohlo by to být také dobré řešení," uvažovala Lenka Gubíková s tím, že do památkově chráněných prostor rozhodně nepatří kasino nebo poskytování erotických služeb.

„Pokud by zámek zůstal městu, své místo by zde mohl najít sál a stal by se kulturním centrem," naznačila Kubíková.

Jak doplnila, nikdo v současné chvíli neví, v jakém technickém stavu zámek je a na kolik peněz by přišla celková rekonstrukce. „Můj hrubý a laický odhad je nějakých dvě stě milionů. Navíc při opravách bude potřeba dodržovat požadavky památkářů. Zámku musí zůstat stávající klenba a nesmí mít například výtah. Před časem lidé v Hrušovanech mluvili o tom, že by v zámku mohlo být muzeum vinařství nebo expozice mapující výrobu cukru ve městě. Nabízí se využít jej třeba jako hospic," prozradila Kubíková a litovala, že spousta dotačních příležitostí skončila loňského roku. Podle ní je potřeba najít nápad a několik let pracovat na projektu.

Zámek Hrušovany nad Jevišovkou
Trojkřídlý zámek postaven po roce 1669 Michale Adolfem hrabětem z Althanu. Vzhedem k okrouhlému vymezení areálu a vazbě na kostel Sv. Štěpána, lze předpokládat, že stojí na místě původní tvrze. Východní část, která měla r. 1710 arkádový ochoz, je možno považovat za dílo dalších majitelů Čertorejských z Čertorej z doby po r. 1572. Místnosti v přízemí jsou klenuté, patro má strop plochý a fasády získaly svůj strohý vzhled při klasicistních úpravách po roce 1804.

Zdroj: www.hrady.cz

Průzkumy a nejrůznější studie město přitom mělo již zpracované. Zmizely však v průběhu nepovedeného prodeje, stejně jako zástupci firmy Orgoluso, která zchátralou pamětihodnost roku 2010 koupila, ale nezaplatila požadovaných dva a půl milionu korun. Za nevýhodnou smlouvou, která umožňovala převod vlastnictví ještě před zaplacením požadované částky stála bývalá starostka Alena Loukotová. Nové zastupitelstvo pak od smlouvy odstoupilo a soud následně rozhodl o tom, že zámek patří dále městu. To se pokoušelo objekt několikrát bezúspěšně prodat a ve hře byly projekty například na domov důchodců, penzion nebo lázně.

Zámek pochází ze sedmnáctého století a jeho pohnutá historie se začala psát až po roce 1948. „V zámku sídlila rota pohraniční stráže. Za působení pohraničníků objekt doznal značných statických poruch. Zámek později přestal vyhovovat jejich účelům kvůli nemožnosti utajení výjezdů, nachází se totiž v samém centru městečka. Pohraničníci si tak později vybudovali novou rotu za městem," vzpomínal znojemský památkář Jan Kozdas.

Zámek byl tedy později prázdný a nevyužívaný. Podle Kozdasových slov se stal „ostudou socialistického státu." „Do Hrušovan tehdy zajížděli obyvatelé Rakouska a chátrající zámek, který byl v majetku ministerstva vnitra, si fotili.Vše pak řešili tehdejší politické orgány a projevily snahu jej zdemolovat," vybavil si památkář s tím, že se již tehdy byl zámek památkově chráněný a od demolice jej zachránil pouze investor v podobě firmy Tesla Litovel.

„Byl již konec osmdesátých let, vše tehdy řešil i ministr kultury, který byl proti bourání. Nyní nezbývá, než držet Hrušovanským palce, aby našli správné využití," uzavřel Kozdas.