„Někde jsem tehdy na začátku zachytil slovo bonsai. Protože jsem nevěděl, co to znamená, začínal jsem se o význam slova a později i o samotné pěstování bonsají zajímat,“ říká Hrutka.

Když zjistil, že se jedná o čínskou metodu zušlechťování rostlin, kterou Japonci přivedli k dokonalosti, začal pěstovat a postupně tvarovat svůj první stromek. „V literatuře, které tehdy moc nebylo, jsem zjistil, že bon sai znamená rostlina v míse. V podstatě by bonsai měla vypadat jako zmenšená kopie stromků, které rostou ve volné přírodě. Je však na vlastní fantazii, jak pěstitel chce, aby stromek vypadal. Mám ve sbírce třeba dva stromky blízko sebe, kterým říkám milenci,“ usmívá se Hrutka.

O svém koníčku hovoří jako o umění. „Člověk má na začátku určitý materiál, ze kterého postupně po dlouhá léta modeluje bonsai podle své fantazie,“ tvrdí pěstitel.
Stromky, kterým se desítky let věnuje, okouzlí snad každého člověka, který má kladný vztah k přírodě. „Bonsaje potřebují trvalou péči. Každý rok se musí tvarovat, stříhat, hnojit. Bonsai je živá, stále se vyvíjí a nikdy v podstatě není dílo ukončené. Trochu klidu mám v zimě, kdy bonsaje uložím do skleníku, který se nevytápí a před jarem bonsaje opět přesazuji a tvaruji,“ nastiňuje podobu své exotické práce Hrutka.
Jeho sbírka bonsají dnes čítá okolo dvou set kusů stromků.

„Všechny denně ošetřuji a pracuji s nimi. A nejen to. Rostliny totiž poznají, že jste s nimi. Cítí vás. Stačí když s nimi tři čtyři dny nejsem a je vidět, jakoby trošku chřadly. Samozřejmě, že na své stromky i mluvím a dávám jim jména. Jedna bonsai mi třeba připomíná vzlétajícího ptáka,“ ukazuje Hrutka na třiadvacetiletý stromek javoru babyka.

Desítky rozmanitých bonsají vystavuje jejich pěstitel ve Znojmě, ve dvorku domu na ulici Malá Michalská. Výstava je až do čtvrtého září otevřena od pondělí do soboty v době od deseti do sedmnácti hodin.