„Všimli jsme si cedule venku, máte burčák?" ptá se hned na úvod vedoucí oddělení kontroly vína Bronislav Pavelka.

Majitel Pavel Binder přitaká a kontrolory pouští dál. „Mám. V tyto dny z veltlínského červeného raného vína," říká a vede hosty k tanku se sedmnácti sty litry burčáku.

Z něj do plastové lahve odebírá dva vzorky po litru a půl. Jeden pro inspektory, druhý sobě jako kontrolní duplikát. „Hrozny máme z vlastních vinic," vysvětluje vinař a odpovídá tak na dotaz, jestli pro mošt oprávněně používá název burčák. Burčák je to jen tehdy, pokud hrozny pochází z České republiky a také je tu vinaři zpracují.

Má to svůj důvod. „Moravská půda dává révě specifický charakter, kterému se hrozny z jiné země mohou jen přiblížit," vysvětluje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Mošt s jiným původem se tak musí při prodeji nabízet jako částečně zkvašený hroznový mošt.

Odebraným vzorkům inspektor nařezává vršky, aby v nich nahromaděný oxid uhličitý nevybouchl. Než jednu láhev odveze do brněnské laboratoře na rozbor, musí oba vzorky zapečetit. „Máme speciální bezpečnostní plomby. Když ji někdo utrhne, zabarví se," popisuje Pavelka.

Druhou láhev si schovává vinař do mrazáku. Kdyby nesouhlasil s výsledkem testování, má právo s duplikátem požádat o novou kontrolu. „Naštěstí jsem neměl nikdy nevyhovující burčák ani víno," říká s klidem majitel.

Inspektor ještě vypíše protokoly a pomalu se přesouvá do Brna, do sídla Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kde se moravské burčáky testují. Přebírá si je vedoucí laboratoře Dagmar Vošmerová. Kontroluje například přidanou vodu, původ lihu, ředění jablky, dobarvování nebo geografický původ hroznů.

Množství přidaného cukru laboranti kontrolují ve třech fázích. V první burčák překvašují na alkohol. „Vzorky necháváme přirozeně dokvasit do stádia mladého vína," vysvětluje vedoucí. Tento přirozený proces trvá tři až pět týdnů, zbytek kontrolního procesu zabere destilace a rozbor.

Za letošní rok brněnští inspektoři přijali zatím dvacet různých burčáků. Loni zkontrolovali sedmasedmdesát vzorků, z nich devět neprošlo. Výši pokut pak inspektoři určují i podle toho, kolik závadného burčáku majitel stihl prodat, než přišly výsledky.

Mošty, které rozborům nevyhoví, vyvěšuje inspekce na stránkách Potraviny na pranýři. Každý si tak může zkontrolovat, jestli kupuje pravý burčák.

KAROLÍNA PEŘESTÁ