VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Internet bez drátů: na jižní Moravě i v parku

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Život bez internetu už je dnes pro mnohé lidi nemyslitelný. Možnost rychlého připojení k celosvětové počítačové síti mají téměř všechny jihomoravské domácnosti. Ale vzít si notebook a surfovat webem přímo v městském parku či na náměstí? I to už je v některých jihomoravských městech možné.

12.11.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ivan Babej

Připojit se do takzvané wi­fi sítě mají možnost například lidé v Blansku. „Máme volně přístupnou síť v parku před radnicí, v úřadech ji možné chytit není,“ uvedl Radim Bláha z blanenského městského úřadu.

V Brně problém

Podobnou službu se snaží zavést i brněnský magistrát. Zatím však naráží na problémy. „Náš plán pokrýt střed Brna volně přístupnou bezdrátovou sítí se zastavil kvůli právnímu sporu. Bezplatný internet by zkřížil zájmy firmám, kterým zákazníci za připojení platí. Zadarmo se lidé můžou připojit u některých radnic městských částí, například v Bystrci, kde signál přesahuje budovu úřadu,“ uvedl náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

Magistrát také vymýšlí jiný způsob, jak umožnit připojení k internetu v ulicích. „Chtěli jsme omezit přístup jen na některé stránky, například na portál města Brna nebo na stránky kulturního a turistického centra. O to ale lidé nemají zájem. Uvažujeme také o různých stanovištích a panelech s připojením na internet,“ dodal Macek. Ostatní okresní města řeší přístup k internetu většinou podobně. Nabízejí ho například v knihovnách a v informačních panelech.

Volně přístupný internet v ulicích zajišťují nejen města, ale i soukromé firmy. Většinou jako reklamu nebo doplňkovou službu pro zákazníky. „Wi­fi si u nás objednávají společnosti, které chtějí nabídnout něco navíc. I poskytovatelé těchto sítí umísťují v městech vysílače a prostřednictvím wi­fi o sobě dávají vědět,“ uvedl David Dolíhal z firmy, která bezdrátový internet zařizuje. Podle jeho zkušeností si obce ani města volně přístupný internet do ulic neobjednávají. „Chybí jim peníze,“ dodal Dolíhal.

Pokrytí: 90 % kraje

Pokrytí jižní Moravy komerčními bezdrátovými sítěmi, ke kterým se mohou lidé připojit za poplatek, se za poslední tři roky několikanásobně zvětšilo. „Signál wi­fi nyní lidé zachytí zhruba v devadesáti procentech jihomoravských měst a obcí,“ dodal Dolíhal. Ceny připojení se v průměru pohybují kolem pěti set korun měsíčně.

Počet jihomoravských domácností připojených k vysokorychlostnímu internetu tak i díky bezdrátovým sítím neustále stoupá. „Vloni mělo připojení přes čtyřicet procent domácností. Jižní Morava je v této statistice mezi ostatními kraji šestá,“ uvedl Martin Mana z Českého statistického úřadu.

Lidé stojí v knihovnách fronty. Kvůli půlhodině u počítače

Brno – Ač se čtyřsettisícové Brno a malé jihomoravské vesnice liší téměř ve všem, jedno mají společné. Když se chtějí lidé podívat na internet, mohou zajít do knihovny. Připojení je v nich standardní služba.

Většinou mají knihovny stolní počítače s internetem přes kabel. „Všechny jsou neustále obsazené a zájemců spíš přibývá. Proto má každý na surfování jen půl hodiny,“ řekla mluvčí Knihovny Jiřího Mahena v Brně Kateřina Pospíšilová.

Knihovna poskytuje i bezdrátové připojení v budově v Kobližné ulici. „O tuto službu mají zájem hlavně mladí lidé. Téměř pořád má někdo připojený notebook,“ uvedla Pospíšilová. Na rozdíl od přístupu k internetu na pevných počítačích je doba surfování přes wi­fi neomezená.

Bezdrátové připojení nabízí také Moravská zemská knihovna v Brně. Přístup k síti mají jen registrovaní čtenáři. Ti už si zvykli nosit si s sebou notebook. „Chceme se teď zaměřit na zrychlování připojení a na lepší rozmístění stolních počítačů,“ uvedl Petr Žabička z Moravské zemské knihovny. (ata)
Připojení mají i vesnické hospody

Jižní Morava – Internetovým kavárnám, které ve větších městech vznikaly koncem devadesátých let, začíná zvonit hrana. Stále více běžných restaurací a barů totiž svým hostům nabízí bezdrátové připojení pro jejich notebooky nebo mobilní telefony.

Internetovou kavárnu už tak nemusí vyhledávat například Vladimír Bílý z Adamova na Blanensku. „Wi­fi v mobilním telefonu využívám poměrně často. Většinou v kavárnách a restauracích. Majitelé se snaží jít s dobou a internet už si do lokálů pořizují,“ uvedl Bílý.

Bezdrátové připojení mají lidé k dispozici často i ve výletních vesnických hospodách. „Zavedli jsme wi­fi zhruba před půldruhým rokem. Moc nás nestálo a lidé ho přitom hodně využívají. Chodí k nám mladí z vesnice s notebookem, dají si k tomu pivo, takže to má úspěch,“ pochvaluje si Lubomír Kalousek z restaurace Tumperek v Rudici na Blanensku.

Některé internetové kavárny musejí vymýšlet, jak s novou konkurencí bojovat. O zákazníky přichází například kavárna v nákupním centru Olympia u Brna. Její šéf Tomáš Žilka se snaží hosty přilákat například na turnaje v počítačových hrách. „Hlavně o prázdninách k nám chodí hrát děti. Uvažujeme, že se budeme specializovat jako počítačová herna. Ale stálo by nás to hodně peněz,“ tvrdí Žilka. Jeho podniku ubylo hlavně českých zákazníků.

Například brněnská internetová kavárna Galaxy ale podobné problémy neřeší. „Fungujeme tady jako taková velká kancelář. Lidé si u nás můžou skenovat materiály, tisknout, kopírovat. Navíc wi­fi není v některých místech spolehlivé, hodně lidí jde raději tam, kde má jistotu,“ uvedla Zdena Loučková z kavárny Galaxy. (ata)
Infografika wifiny

Autor: Aneta Šedá

12.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Slavnost Zarážení hory zažili v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a pořáající Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písniček.
37

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Rosice zvládly s Tasovicemi úvody poločasů. Rozhodl "druhý Malata" Vítámvás

Rosice – Nového snajpra našly Rosice na kraji obrany. Dlouholetý kapitán a nejlepší střelec fotbalistů Slovanu Petr Malata musel na artroskopický zákrok s kolenem, nespíš vynechá celý podzim a premiérové domácí utkání nového ročníku divize D sledoval s berlemi pouze jako divák. Zatleskal po něm vítězství svých spoluhráčů 3:1 v regionálním derby nad Tasovicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení