Nejstarší zděná přehradní nádrž na Moravě, kterou začínají vyhledávat lidé se zájmem o technické památky a zároveň vodní plocha, která přišla o své rekreanty kvůli sinicím. To je současný osud Jevišovické přehrady. Od jejího dokončení uběhne právě dnes sto deset let. Město hledá způsob, jak ji znovu oživit. „Požádali jsem o peníze na studii, která by nám poradila, jak se sinic zbavit,“ řekl starosta města Oldřich Kukla. Na dříve vyhledávaném rekreačním místě se v posledních letech lze koupat jen na jaře. Sezona tak na přehradě skončí dříve, než může pořádně začít.¶„Dříve jsme do vody sypali skalici, ale to nám odborníci zakázali,“ uvedl Kukla.

Zmizí sinice ?


Plánů na vyčištění přehrady se ale nevzdává. Ve hře je možnost, že se město pokusí ze dna přehrady odsát bahno, které je podle některých odborníků důvodem výskytu sinic. Jevišovice by za tento projekt musely zaplatit pětadvacet milionů korun.¶ Podobným problémem trpí i Brněnská přehrada. „Příští rok se bude vypouštět. Odborníci se ji budou snažit zbavit sinic. Mohl by to být způsob, jak pomoci i Jevišovicím,“ řekl vedoucí znojemského střediska Povodí Moravy Stanislav Hába. Podnik zatím ale nic podobného v Jevišovicích nechystá.

Výstavba hráze začala v roce 1894. Stala se tak jednou z nejstarších zděných přehrad na Moravě. Jejím původním účelem bylo chránit obce kolem břehů Jevišovky před záplavami.

Stavbu provázela řada komplikací. Základy téměř šestadvacet metrů vysoké a sto dvaadvacet metrů dlouhé hráze jsou vyhloubeny ve skále jedenáct metrů pod úrovní terénu.

Památka od 1987


Projektant a zemský inženýr Karel Hlawatschek přizval zkušené italské dělníky, aby zajistil bezpečnost a kvalitu stavby. Přehrada měla zadržet šest set tisíc metrů krychlových vody. „Stavba nádržky Jevišovické provedena ve všem s takovou přesností a pozorností … že věda technická, co se tkne staveb nádržek vodních, sestavením a uveřejněním těchto mnohé získat může," ocenil ji tehdy ve svém projevu zemský rada Antonín Hanamann.

Technickou kulturní památkou je od roku 1987.