Spoření před utrácením jich dává přednost více než polovina. Se současnou hospodářskou krizí navíc lidé svůj postoj prohlubují. „Osmnáct procent Jihomoravanů si kvůli krizi začalo spořit pro případ nouze,“ uvedl jihomoravský manažer GE Money Bank Pavel Dorňák. Pro banku vypracovala průzkum společnost STEM/MARK. Odpovídaly v něm přes dvě stovky lidí, z toho asi sto z Jihomoravského kraje.

Opatrný venkov

Hlavní důvod nadprůměrně šetrného chování Jihomoravanů je jejich konzervativnost. „Říkají to i dlouhodobější analýzy,“ potvrdil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Podle něj se na výsledcích průzkumu projevil převážně venkovský charakter jižní Moravy. „Je tu samozřejmě druhé největší město republiky, Brno, ale také hodně velký venkov. A například lidé ze zemědělství jsou v zacházení s penězi hodně konzervativní,“ vysvětlil Hatlapatka.

Jeho slova přímo potvrzuje třeba Štěpán Hofírek. Žije v Brně, ale pochází z malé obce Kostelec u Kyjova. „Jsem konzervativec ve všech oblastech svého života a nevím, proč bych nebyl i v případě peněz,“ řekl Hofírek. Šetření je pro něj přirozený způsob nakládání s výplatou. „Se ženou zařizujeme rodinné bydlení, ale potom chci vždy tak čtvrtinu platu ušetřit. Je dobré mít nějakou rezervu a hlavně se nezadlužit,“ tvrdil Hofírek.

Bojí se dluhů

Tendenci Jihomoravanů neutrácet a také se vyhýbat půjčkám zaznamenali i bankéři. „Lidé se bojí o práci a nechtějí se dostat do situace, kdy nejsou schopní splácet úvěry. V nadsázce bych řekl, že každému stačí chatka či baráček a drží se jich jako jistoty,“ řekl Dorňák.

Příklon k šetrnosti je výraznější u těch, kteří už nějaké peníze mají a přemýšlejí o jejich využití. Zatímco v celé republice se ke spoření kloní v průměru šedesát procent lidí disponujících větším množstvím peněz, na jihu Moravy je to sedmdesát procent. „Především venkovští obyvatelé kraje se spíše bojí investovat. Ve velkých městech, jako třeba v Praze, je to samozřejmě naopak. Stahují se tam ti odvážnější, co chtějí třeba podnikat,“ myslí si ekonom Marek Hatlapatka.

Šetřivosti lidí se snaží využít banky. Většina jich nabízí výhodné spořící účty. „Chtějí přitáhnout zákazníky, a tím i peníze do svých pokladen. Pro lidi je však důležité včas zareagovat na budoucí opětovný růst ekonomiky a přesunout své peníze do výnosnějších vkladů,“ vysvětlil analytik Hatlapatka.

Všichni Jihomoravané však výsledky průzkumů nepotvrzují. „Nespořím vůbec. Před výplatou mi na účtu nějaké peníze zůstanou. Jenže asi nejsem dost odpovědný na to, abych spořil cíleně,“ uzavřel Jan Šerek z Brna.