VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Ludvík: Člověk se nesmí bát vystoupit z řady

Znojmo /ROZHOVOR/ – Třiatřicetiletý Jiří Ludvík téměř deset let vede největší znojemský hudební festival, v posledních třech letech je také nepřehlédnutelnou postavou znojemské komunální politiky. V rozhovoru se Znojemských deníkem Rovnost mluví o své cestě k hudbě, zkušenostech z pořádání festivalů i o posledních zvratech jeho politického působení.

14.5.2013 21
SDÍLEJ:

Jiří Ludvík.Foto: DENÍK/Martin Moštěk

Loni jste se oženil, z politiky se trochu stahujete. Nezačínáte se v poslední době, řekněme, usazovat?

Nevím, jestli je to usazování. V každém případě přemýšlím nad tím, které věci cenu mají a které nemají. Snažím se vybírat tak, abych dělal jen to, kde mohu být k něčemu platný a k něčemu přispět. Neřekl bych tedy, že se usazuji, spíš přemýšlím, jak využít svůj čas, abych ho mohl věnovat správným věcem.

Jste muž mnoha aktivit. Čím se teď cítíte nejvíc: učitelem, muzikantem, promotérem?

Nejvíc času mi nyní zabírá promotérská, intendantská činnost. Profesně se nejvíc cítím být učitelem a pokud jde o mé muzikantství, jsem hrozně rád, že si u muziky, i když ji neděláme na nijak špatné úrovni, mohu odpočinout. A právě muzikantství mi dodává potřebnou psychickou energii, kterou potřebuji ke všemu, co dělám.

Jak jste vlastně přišel k muzice? Vyrostl jste s houslemi v ruce, nebo to přišlo až později?

S houslemi v ruce jsem vyrůstal od pěti let. Rodiče velmi přísně dbali, abych housle příliš neodkládal. Já jsem se jejich péči úspěšně bránil a moc necvičil. Změna přišla až na víceletém gymnáziu, začal jsem hrát s cimbálkou, což mě úplně strhlo. Když jsem pak volil vysokou školu, vybral jsem si pedagogickou školu v Hradci Králové, protože jako jediná nabízela kombinaci s hudebním oborem. A to jsem do té doby říkal, že nechci být učitelem, protože to je trochu naše rodinná diagnóza…

Maminka byla ředitelkou školy, tatínek taky učil?

Ano. Totéž oba dědečkové, stejně jako teta a strýc i všichni tři bratranci. I sestra vystudovala pedagogiku. Ze mě se také stal učitel tělem i duší. Je to práce, která mě ohromně naplňuje.

Jste tedy zapálený učitel, současně jste se našel jako promotér a hudební manažer. Nepřijde čas, kdy si budete muset vybrat, kým budete?

Současný stav mi velice vyhovuje. Učení a kontakt s mladou generací je ohromná omlazovací kúra. Tím, že nejsem jen ve škole, získávám na některé věci jiný vhled či nadhled. A z druhé strany mě to, že nejsem jen na festivalu, pomáhá udržet při zemi.

Byla během let, kdy festival rostl, někdy doba, kdy jste si říkal, že to nemusí vyjít? Tuším po druhém ročníku ekonomika poněkud vrzala…

Ona vrže pořád. Ekonomika festivalu je velmi složitá, to nebudu zastírat. Festival může existovat jen díky velké trpělivosti našich partnerů a umělců. Po dvou letech jsme byli velmi zlomení v tom, že se nám povedlo vytvořit festival, ale pokud by to pokračovalo stále stejně dál, museli bychom zavírat, a to s velkou ostudou. Naštěstí tehdy došlo ke změně, dva následující ročníky byly ekonomicky velmi dobré, ale pak přišly další problémy, které skutečně před sebou tlačíme stále. Práce se sháněním peněz stojí na kontaktech, také na vůli politiků podpořit akci, která zjevně funguje a někdy při tom skousnout i nějaký svůj pocit. To je věc, která mě i částečně přivedla do politiky.

Na druhé straně nevystavil jste se tím dojmu části veřejnosti, že jste v trvalém střetu zájmů?

Na první pohled to tak může vypadat. Ale na druhé straně jsem předseda neziskového občanského sdružení s naprosto transparentním hospodařením. Nikdy jsem nedostal jedinou korunu vyplacené odměny. Dostávám jen proplacené náklady na dopravu a telefony. A dokud nebude festival v černých číslech, žádnou odměnu brát nebudu. Z mého morálního pohledu tedy ve střetu zájmu nejsem. Jako radní a zastupitel jsem pro peníze na festival ani nehlasoval, ani neloboval, proto mám i z tohoto pohledu zcela čisté svědomí. Ostatně můj vstup do politiky festivalu spíš ublížil, jak po finanční stránce, tak po stránce publicity.

U festivalů se vám daří držet pohromadě smělé vize a jejich praktické naplňování, v politice se vám tohle myslím tolik nevede. Čím to?

Politika je v tomhle mnohem složitější. Když jsme chtěli udělat velký a výborný festival, šli jsme si za svým. Dělali jsme různé kompromisy v některých organizačních věcech, ale ne v základním dramaturgickém směrování a koncepci. Do politiky jsem vstupoval s tím, že k ní kompromisy patří, ale ne pokud jde o transparentnost. A zůstat takto nekompromisní je v politice velmi problematické. Zažil jsem několik velkých zklamání, ale pevně věřím, že jednou nazraje jakási vnitřní občanská energie, aby lidé zvedli hlavu a řekli si, že ten, kdo vyčnívá z řady, přece nemusí být vždy podezřelý a divný, ale může mít i pravdu.

Na konci loňského roku jste se rozhodl, že nemůžete pokračovat ve znojemské městské radě. Nebylo tehdy správnější odejít i ze zastupitelstva?

Kdybych odešel i ze zastupitelstva, nedokázal bych si představit, že bych v dalších volbách kandidoval. Byli jsme nestraníci, kandidovali jsme hlavně jako osobnosti. Kdybych odešel, tak bych těm dvěma tisícům voličů, kteří mi dali svůj hlas, jasně řekl: děkuji vám, dva roky jsem se snažil, ale už o to nemám zájem, nechci se starat o veřejnou správu a příště do voleb nejdu.

A nebyl v tom i veskrze praktický postoj, že jste nechtěl nynější koalici usnadnit situaci tím, že byste uvolnil mandát v zastupitelstvu?

Zjednodušovat koalici situaci se mi opravdu nechtělo. Rozhodl jsem se takto, protože si myslím, že ještě dva roky mohu být platným členem zastupitelstva. Přemýšlel jsem i nad tím, zda v politice dál budu nebo ne. Finální názor na to ještě nemám. Jsem přesvědčen, že jako zastupitel jsem vždy hlasoval pro věci pozitivní a svůj morální kredit jsem nikdy nenarušil.

Kritici mohou namítat, že svůj kredit jste narušil už tím, že jste ty dva roky v radě seděl a byl u všeho, co se za tu dobu dělo, ať to byl prodej městských bytů, věci, které se děly za starostování Zbyška Kaššaie a podobně. Co vy na to?

Těmto kritikům vzkážu, ať si přečtou všechny zápisy z rady, a pokud najdou, že jsem nějaký morální kredit někde poztrácel, ať za mnou přijdou a rád se jim i všem občanům města omluvím. Nejsem si vědom žádného hlasování, kde bych svůj nekompromisní přístup ve věci transparentnosti porušil. Během dvou let v radě jsem několikrát nestraníky přesvědčoval k odchodu do opozice, nakonec to vyvrcholilo rezignací pana Kaššaie a nástupem nového starosty.

Jakou zkušenost si ze svého dosavadního politického zápasení odnášíte?

Problém je v tom, že říkat silná slova, že někdo krade, je v dnešní době velmi složité a hloupé. Nejsem přesvědčen, že na radnici někdo krade. Jsem přesvědčen, že tady kradou velké strany, které svým politikům říkají, jak se mají chovat. Hrozně mě mrzí, že ti, kdo jsou součástí těchto stran, se neřídí vlastní morálkou a rozumem, ale morálkou a rozumem programu strany. Hájí tedy víc svou barvu než obecný morální princip.

Touhle rétorikou jste asi musel souznít s vaším dalším politickým přístavem, hnutím pana Babiše. Nicméně i tam jste před časem skončil. V čem jste se rozešli?

Hnutí pana Babiše mi přišlo velmi zajímavé. Měl jsem za to, že pan Babiš, i když jeho pověst není úplně ideální, byl právě tím, kdo vystoupil z řady a řekl, že takhle to dál nejde. Řekl jsem si, že pokud bude ochoten se transparentně a demokraticky pustit do boje se zlořády, které zcela ovládly tento stát, bude to jen dobře. Do hnutí jsem vstoupil, začali jsme budovat strukturu. Po prvním velkém sněmu hnutí jsem byl krajským předsedou a republikovým garantem pro kulturu. Pak se ale stalo něco, co zcela zničilo moje přesvědčení, že je vše myšleno dobře.

Co se stalo tak hrozného?

Zažil jsem situaci, kdy zvolený politik nemá mít přístup k informacím, nemá mít přístup k práci a nemá mít zodpovědnost. Má být jen tváří, která cosi reprezentuje a za sebou má mít tým profesionálů, na který nemá mít prakticky žádný vliv. S tím nemohu souhlasit, protože si myslím, že politik by měl nést maximální zodpovědnost. V tom jsme se s panem Babišem tvrdě neshodli. Myslím si, že by se lidé měli o politiku mnohem víc zajímat a strany by měly mít mnohem víc členů, aby se rozbil trend směřující k tomu, že zemi ovládá malá elita vzešlá z malých stran. V tom všem jsme se zásadně neshodli a já přestal hnutí ANO považovat za sílu schopnou reformovat Českou republiku, protože sama nebyla schopna fungovat transparentně.

Jak se dnes díváte na případ bývalého tajemníka znojemské radnice Vladimíra Krejčíře a roli vaši a Renaty Horákové v jeho stíhání?

S odstupem několika let mohu říct, že jsem zažil nejsložitější situace a nejsložitější rozhodování ve svém životě. Někdy jsem si i říkal, zda stálo za to, že jsme něco takového udělali. Na druhé straně si ale myslím, že by totéž měl udělat každý, kdo si myslí, že se děje něco špatného, že je někomu ubližováno, nebo že se dokonce defraudují peníze. Osobně mě mrzelo, že naše trestní oznámení nakonec zasáhlo tak širokou škálu lidí, ale každý člověk se vždy může rozhodovat svobodně, jak jednat. Za to, co jsme udělali, zaslouží obrovskou úctu zejména Renata, protože ona opravdu vystoupila z řady a nebála se. Málokdo na tohle má.

Jste muzikant, který dělá folklor ve městě bez vlastní živé folklorní tradice. Pořádáte festivaly na míru šité historickému městu, ale něco podobného by šlo dělat jinde snáz. Nekomplikujete si soustavně život?

Možná to je komplikovanější, ale myslím si, že Znojmo je k takovým aktivitám odsouzeno. A za posledních pět či osm let udělalo obrovský krok dopředu, šlo mohutně nahoru. Jsem velmi rád, že jsem k tomu mohl přispět, odstartovat jakýsi domino efekt. Podle mého je to dáno i generační obměnou. Znojmo je dosídlené město, zároveň si vezměme, kolik zajímavých lidí přichází nebo se vrací.

Kdo vám pomáhá rozeznat, co je důležité, do čeho se pustit a kdo vám dokáže říct, že třeba ve svých plánech děláte chybu?

Hodně lidí mě pochválí a člověku to pomáhá, i když někdy těžko poznat, kdo je upřímný a kdo pochlebuje. Z chvály by se ale člověk mohl vznést do povětří. Mám obrovskou výhodu, že jsem obklopen blízkými lidmi, kteří mě na zem stáhnou takovým fofrem, že ani nevím, co se děje. Ať jsou to rodiče, manželka, cimbálka. Moje manželka je anděl, ale když je potřeba, umí být velmi tvrdá a jsou věci, které vysvětluje mimořádně pádnými slovy. Cimbálka si také nedělá žádné iluze, ani si nebere servítky. Díky tomu všemu si zachovávám i potřebnou pokoru, která někdy nejde na první pohled vidět. Ale když chcete něco dokázat, musíte vystupovat sebevědomě.

Autor: Martin Moštěk

14.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Senior taxi. Ilustrační foto.

Senior taxi míří do Hodonína. Od začátku září

Ilustrační foto.

Znojmo přezkoumá autobusové linky. Vyhodnotíme i efektivitu, řekl starosta

Ve Znojmě našli základy románské Loupežnické věže

Znojmo - Základy jedné z nejstarších staveb ve Znojmě odkryli v těchto dnech odborníci pod vedením archeologa znojemské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno Davida Humpoly. Záchranný výzkum dělají v Hradní uličce v těsném sousedství znojemského pivovaru.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Volal na černochy strážníky. Jeho strana teď zaplatila výjezd městské policie

Hodonín /FOTOGALERIE/ – Necelých padesát příznivců přišlo ve středu podpořit zastupitele Romana Sedlačíka, který na sebe v posledních dnech připoutal pozornost kvůli incidentu s cizinci v Hodoníně. Na černošský pár zavolal hlídku městské policie. Situaci se kandidát do sněmovny za Řád národa rozhodl vysvětlit osobně, šéf hnutí předal na radnici šek na tisíc korun.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení