Kácení stromů ve městě lidi dráždí

„Proč pokáceli strom republiky? Proč se radnice předem lidí nezeptá na názor? Chybí vedení radnice vůle zachovat zdravé stromy, které ohrožuje nová koncepce náměstí a ulic? Přibližně takto se ptá představitel Občanského sdružení Za Znojmo přívětivější Petr Lazárek představitelů znojemské radnice.

Emoce vyvolalo především pokácení jedle, která z centra Znojma zmizela nadobro počátkem března. Rostla desítky let nedaleko meteoaltánu na Komenského náměstí.

„Jedle byla významnou dominantou náměstí při vstupu do prostředního parku a vytvářela příjemnou kulisu k opravené stavbě meteorologické stanice. Stala se oblíbeným vánočním stromem, který po mnoho roků spoluvytvářel příjemnou vánoční atmosféru,“ uvedl Lazárek.
Pamětníci si, podle Lazárka, mohou vzpomenout na rok 1968. „Tehdy občané Znojma pod její hustou korunou vhazovali cennosti a peníze do boxu, aby přispěli na Poklad republiky a vznikající SOS vesničku. Bez nadsázky lze říci, že jedle byla součástí historické paměti Znojma. Jejím pokácením se tato paměť nenávratně ztratila,“ myslí si Lazárek.

Důvod likvidace tohoto zdravého, majestátního stromu souvisí s novým architektonickým řešením náměstí. Představitelé znojemské radnice se brání nařčením z bezmyšlenkovité likvidace zdravých stromů ve městě.

„V případě kácení nejde nikdy o bezdůvodnou likvidaci vzrostlých stromů. Věc byla vždy řádně projednána, probíhalo správní řízení vedené odborem životního prostředí, do kterého se mohla přihlásit všechna znojemská občanská sdružení, která mají ochranu přírody a krajiny ve stanovách,“ reagovala mluvčí města Denisa Šipošová.

Na konkrétní stromy se vždy dělá znalecký posudek, při šetření se posuzuje strom od stromu.

„Teprve na základě toho je vydáno povolení ke kácení toho určitého stromu, popřípadě stanoveno, kolik a jaké stromy se přesadí a jaká bude náhradní výsadba,“ doplnila mluvčí.

Podle mluvčí se všechny stromy, u nichž to jejich stav dovoluje, se přesazují na jiná místa.

„Stromy z Mariánského a Komenského náměstí budou nebo již některé byly přesázeny například do Přímětic, do Jubilejního parku a také na Sokolskou ulici k lázním či na Kuchařovickou,“ přiblížila Šipošová.

Lazárek si myslí, že chyběla vůle zakomponovat jedli do nového řešení náměstí.

„Domnívám se, že z tohoto důvodu zklamal nejen zadavatel projektu, znojemská radnice, ale i zpracovatel projektu. Myslím, že radnice by napříště měla v dostatečném časovém předstihu informovat občany o podobných problematických zásazích a vyzvat je i k případné diskuzi. Takovýto otevřený vztah a dialog by občané jistě uvítali a zároveň by prospěl i voleným zástupcům našeho města,“ předeslal Lazárek.

Stromy na ulici Jana Palacha a Komenského náměstí padly především kvůli rozsáhlým podzemním pracím. „V místě se provádí rekonstrukce komplexního rázu podle jednotícího urbanisticko - architektonického návrhu Ateliéru Tišnovka. Kromě předláždění, které obyvatelé uvidí, se opravuje hlavně pod zemí. Inženýrské sítě v lokalitě jsou z šedesátých let minulého století. Tyto práce by většinu stromů nenávratně poškodily. Nová koncepce náměstí počítá s odlišným uspořádáním zeleně než doposud, počet stromů se výrazně navýší,“ objasnila mluvčí.

Podle mluvčí pokáceli dělníci osmnáct stromů, přestože povolení na základě znaleckých posudků přitom měli na pětadvacet stromů. „Nově vysázených stromů bude přes sedmdesát to je padesát více, než se pokácelo,“ zdůraznila Šipošová.

Město pracuje také na obnově bývalých zelených pásů.

„Na mnoha místech totiž tyto dřívější pásy záhonů okrasných květin a keříků zcela zanikly vlivem rostoucí netečnosti a bezohlednosti řidičů parkujících automobilů. Důvodem k jejich obnově je jasný požadavek lepší kvality mikroklimatu v dané ulici. Občané to zejména v letních měsících jistě ocení,“ myslí si mluvčí.

Jako citlivou, přesto mnohdy nezbytnou, vidí obnovu zeleně, spojenou s nezbytným kácením stromů specialista na ochranu přírody Martin Škorpík.

„Jde o velmi citlivou věc. Je ale potřeba si uvědomit, že se kácí dřeviny, které mnohdy nejsou v dobrém stavu nebo byly vysázeny na nevhodném místě,“ řekl Škorpík.

Odborník připomněl také stáří japonských sakur ve Znojmě. „Mluvil o nich už nestor zahradnictví Karel Heike. Vzpomínal, že pamatuje, kdy Znojmo bylo osázeno alejemi sakur. Může to být přibližně sedmdesát let. Sakura je ale třešeň, která je krátkověká dřevina a na mnoha stromech je to vidět,“ přiblížil Škorpík.

Podle něj není žádná tragedie, když je čas od času zeleň obnoví. „Když se pak dřevina správně zasadí, může svoji funkci plnit podstatně dříve a lépe než ta původní,“ uzavřel Škorpík.