VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klíma: Nález pohřebiště byl životní úspěch

Znojmo /ROZHOVOR/ – Čtvrtou dekádu letního bádání v areálu archeologické expedice na znojemském Hradišti načal počátkem července Bohuslav Klíma se studenty a dalšími spolupracovníky z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. V dnešním rozhovoru se šéf výzkumu ohlíží za historií hradišťského bádání a přibližuje nejbližší další cíle.

23.7.2017
SDÍLEJ:

Šéf archeologického výzkumu na znojemském Hradišti Bohuslav Klíma z pedagogické fakulty brněnské Masarykovy university.Foto: Deník / Moštěk Martin

Jak dlouho na Hradišti bádáte a co letos připravujete?
Loni jsme na Hradišti uzavřeli třicet sezon. Po sedmiletém bádání na hlavní nekropoli nyní musíme podrobně zdokumentovat a prostudovat bohaté nálezy a stanovit směr dalšího výzkumu. Menší tým archeologů se proto nyní věnuje hlavně pečlivé konzervaci a dokumentaci nálezů z šesti set dosud objevených hrobů a přípravě rozsáhlejší publikace.

Kdy zdejší výzkumy začaly?
Velké výzkumy tu začaly v roce 1948, kdy byla velkomoravská archeologie na obrovském vzestupu. Tehdejšího vedoucího výzkumu profesora Františka Kalouska ale neuspokojovaly dosažené výsledky. Jeho nejvýznamnější kolegové už totiž dosáhli na objevy nejstarších církevních staveb. Profesor Josef Poulík postupně našel několik kostelů v Mikulčicích. Profesor Vilém Hrubý už v roce 1949 ve Starém Městě také objevil církevní zděnou architekturu. Jenom na Hradišti panovala smůla. Od velkomoravské rotundy, která je první stavební fází stojícího kostela sv. Hypolita, zůstali tehdy archeologové vzdáleni jen necelé tři metry. V roce 1957 tedy profesor Kalousek výzkum na Hradišti uzavřel a odešel na Pohansko u Břeclavi. Nepřítomnost archeologů při stavbách na Hradišti v dalších dvaceti letech přinesla obrovské škody na zničených archeologických památkách.

Celý rozhovor si můžete přečíst v pondělním vydání týdeníku Naše Znojemsko

Proč se archeologové vrátili na Hradiště právě před třiceti lety?
V roce 1986 se totiž objevil záměr vybudovat na Hradišti 42 nových řadových domů, které by archeologickou lokalitu zcela zničily. V následujícím roce naštěstí úřady vyhlásily stavební uzávěru. Poté začal dosud trvající archeologický výzkum, který doháněl to, co se v předchozích letech promeškalo.

Co přinesl?
Prokázal, že Hradiště bylo mocenským centrem celé jihozápadní Moravy a části Dolního Rakouska s počátky hluboko v osmém století. Bylo vlastně takovými Mikulčicemi zdejšího kraje. Zůstalo jedním z nejdéle osídlených velkomoravských hradisek. Maďarům se je podařilo dobýt těsně před polovinou desátého století. Život zde ale pokračoval i poté.

Autor: Martin Moštěk

23.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení