Klíma: Nález pohřebiště byl životní úspěch

23. 7. 2017

Znojmo /ROZHOVOR/ – Čtvrtou dekádu letního bádání v areálu archeologické expedice na znojemském Hradišti načal počátkem července Bohuslav Klíma se studenty a dalšími spolupracovníky z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. V dnešním rozhovoru se šéf výzkumu ohlíží za historií hradišťského bádání a přibližuje nejbližší další cíle.

Šéf archeologického výzkumu na znojemském Hradišti Bohuslav Klíma z pedagogické fakulty brněnské Masarykovy university. | Foto: Deník / Moštěk Martin

Jak dlouho na Hradišti bádáte a co letos připravujete?
Loni jsme na Hradišti uzavřeli třicet sezon. Po sedmiletém bádání na hlavní nekropoli nyní musíme podrobně zdokumentovat a prostudovat bohaté nálezy a stanovit směr dalšího výzkumu. Menší tým archeologů se proto nyní věnuje hlavně pečlivé konzervaci a dokumentaci nálezů z šesti set dosud objevených hrobů a přípravě rozsáhlejší publikace.

Zájemce o místa v pivovaru musí Znojmo hledat dál

Kdy zdejší výzkumy začaly?
Velké výzkumy tu začaly v roce 1948, kdy byla velkomoravská archeologie na obrovském vzestupu. Tehdejšího vedoucího výzkumu profesora Františka Kalouska ale neuspokojovaly dosažené výsledky. Jeho nejvýznamnější kolegové už totiž dosáhli na objevy nejstarších církevních staveb. Profesor Josef Poulík postupně našel několik kostelů v Mikulčicích. Profesor Vilém Hrubý už v roce 1949 ve Starém Městě také objevil církevní zděnou architekturu. Jenom na Hradišti panovala smůla. Od velkomoravské rotundy, která je první stavební fází stojícího kostela sv. Hypolita, zůstali tehdy archeologové vzdáleni jen necelé tři metry. V roce 1957 tedy profesor Kalousek výzkum na Hradišti uzavřel a odešel na Pohansko u Břeclavi. Nepřítomnost archeologů při stavbách na Hradišti v dalších dvaceti letech přinesla obrovské škody na zničených archeologických památkách.

Celý rozhovor si můžete přečíst v pondělním vydání týdeníku Naše Znojemsko

Proč se archeologové vrátili na Hradiště právě před třiceti lety?
V roce 1986 se totiž objevil záměr vybudovat na Hradišti 42 nových řadových domů, které by archeologickou lokalitu zcela zničily. V následujícím roce naštěstí úřady vyhlásily stavební uzávěru. Poté začal dosud trvající archeologický výzkum, který doháněl to, co se v předchozích letech promeškalo.

Co přinesl?
Prokázal, že Hradiště bylo mocenským centrem celé jihozápadní Moravy a části Dolního Rakouska s počátky hluboko v osmém století. Bylo vlastně takovými Mikulčicemi zdejšího kraje. Zůstalo jedním z nejdéle osídlených velkomoravských hradisek. Maďarům se je podařilo dobýt těsně před polovinou desátého století. Život zde ale pokračoval i poté.