„Sklizeň byla velmi špatná. Mnoho vinařů proto víno raději šetří pro vlastní potřebu,“ uvedl tajemník Svazu vinařů České republiky Martin Půček. Jeho odhad potvrzují i ti, kdo první výstavy vín připravují.

S menším množstvím vzorků se například budou muset spokojit návštěvníci koštu v Čejči na Hodonínsku, který bude nyní o víkendu. Vloni jich návštěvníci mohli ochutnat víc než šest set, letos to bude čtyři sta čtyřicet. „Na počátku padaly i názory, že je špatný rok, ať košt neděláme vůbec. To ale ne, výstava je každý rok potřeba. Minimálně proto, aby se mezi vinaři špatný rok řádně vyhodnotil,“ uvedl jeden z tamních pořadatelů Zdenek Stávek.

Letos víc kyselin

Podobná slova zaznívají i z jiných koutů jižní Moravy. „Už teď vidíme, že s počtem získaných vzorků vín bude problém. Nízká úroda se tímto způsobem podepsala,“ řekl třeba předseda Sdružení znojemských vinařů Jaromír Čepička.

S kolegy na 19. března chystá vyhlášený Znojemský košt. Návštěvníci se podle něj musejí připravit i na to, že vína budou mít větší obsah kyselin. I když si ale pořadatelé koštů stýskají na množství vína, nemusejí se obávat úbytku koštujících. Ze zkušenosti už vědí, že na výstavy vín chodí stále stejní lidé bez ohledu na to, jaký byl rok. Navíc se k nim přidávají vinařští turisté z Čech, které to na jižní Moravu láká čím dál víc.

„Zájemců přibývá. Vinařská turistika se stává velmi zajímavým odvětvím,“ potvrdil manažer PR agentury, která zajišťuje propagaci vinařských akcí Daniel Kříž.

Milovníci vína z Čech přitom podle něj vůbec nerozlišují, který košt je prestižnější. Rozhoduje spíše náhoda. „Jezdí tam, kde mají osobní zkušenost. Jeden tam zajede a pak vezme kamarády. Nebo jim známý doporučí a oni se pak vracejí na stejné místo. Kilometry jsou sice pro lidi z Čech překážkou, ale ne nepřekonatelnou,“ zmínil svou zkušenost Kříž.

Turisté si přitom mají z čeho vybírat. Košty jsou už téměř v každé vesnici. Celkem jejich počet na jihu Moravy lze počítat na stovky. Konají se v největší míře od konce února až do začátku května.

Košt s přednáškou

Pořadatelé také čím dál častěji zpestřují nabídku o vína ze zahraničí. Bývají to hlavně vzorky z Rakouska a Slovenska. Někde lze najít ale i vína francouzská či německá.

Lze si vybrat také ze speciálních koštů, které se věnují jen vybrané odrůdě. Na Hodonínsku je to například přehlídka Rýnských ryzlinků ve Bzenci nebo rulandských vín v Kyjově. V Dobšicích na Znojemsku vinaři už tradičně připravují košt růžových vín.

Organizátoři také často sázejí na kulturní doprovod při výstavách vín. „Vloni poprvé jsme si na akci vzali mužácké sbory a také taneční soubor. Jejich vystoupení pro každého příchozího hned u dveří dokázalo vytvořit velmi silný zážitek,“ pochvaloval si místostarosta Moravského Písku na Veselsku Josef Holas.

A přidal další novinku – vzdělávací doprovodnou akci. Na květnovém koštu v Moravském Písku budou podle něj odborníci z vinařské školy ze Bzence. Nabídnou přednášku o zajímavých, ale dnes často opomíjených odrůdách.

Nejvýznamnější košty vín na jižní Moravě.

K ochutnávání jsou třeba vlohy

Pavel Navrátil z Kyjova jako degustátor vína absolvuje za sezonu téměř deset koštů. Nezůstává jen na Kyjovsku, vyjíždí i na Vyškovsko. Kolikrát se ale během ochutnávky vína vůbec nenapije, neměl by se jak dostat domů.„Není to jen zábava, ale i pracovní záležitost. Mám u sebe plivátko. Skončí košt a já musím být schopen sednout za volant a jet domů. S alkoholem v krvi to nelze,“ svěřuje se dlouholetý degustátor. Podle jeho slov zkušený ochutnávač k posouzení vína pít vůbec nepotřebuje. Stačí zapojit chuťové pohárky v ústech, zrak a čich.

Pití ale omezuje i na domácích akcích. Každý degustátor podle něj musí znát svou míru, aby příliš mnoho vypitého vína neovlivnilo jeho výkon. Obecně se v této souvislosti hovoří o maximu třiceti vypitých vzorků. Jsou ale košty, před kterými je celodenní degustace a jeden člověk musí ohodnotit až osmdesát vzorků.

Ženy mají dobrý čich

To vyžaduje nejen střízlivou hlavu, ale také přestávky, při nichž si musí smysly odpočinout. Každý je má jinak schopné a jinak vyvinuté. Ne každý může práci degustátora zvládnout. „I na ochutnávání člověk musí mít vlohy. Někdo lépe vidí, někdo slyší a stejně je to s chutí a čichem. Velmi dobrý nos mívají ženy,“ říká Navrátil.

I schopnosti degustátorů bývají proto různé. „Záleží na tom, jak je určitá vada či vlastnost ve víně pokročilá. Někdo cítí těkavé kyseliny ihned a někdo až je jejich procento vyšší,“ uvádí příklad degustátor.

Navrátil už má také poměrně jasno, jaká vína ho letos na degustacích čekají. „Pravděpodobně se objeví víc směsek a kupáží. Vína budou mít větší kyselinky, ale je také dost vinařů, kteří si s tím uměli poradit a vyrobili vína harmonická. Vína loňského ročníku jsou výrazná ve vůních, a kdo uhlídal nápory chorob, mohl sklidit zdravé hrozny s dobrou cukernatostí,“ domnívá se Navrátil.

Budou se podle něj střídat vína s odbouranou kyselinou se selskými víny, vína suchá a také vína s vysokými přívlastky.

Problém bývá s ukončením koštů

Hodonínsko – Připravit košt vína, když je dobrá úroda, není tak náročné. Vinaři se totiž chtějí pochlubit. „Letos to však bude spíše v duchu hesla Pierra de Coubertina, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se,“ upozorňuje starosta Jan Grombíř ze Skoronic na Hodonínsku, že po deseti letech přišel hubený rok a vína je málo. On sám musel letos vinaře doslova přemlouvat, aby darovali do koštu své vzorky.

Na vesnických koštech se jich dá ochutnat od pár desítek až k několika stovkám. „Dřív byly košty jen záležitostí vesnice, dnes je vyhledávají lidé z velké dálky, kteří vínu rozumějí a obchodují s ním, nebo ti, co chtějí poznat tradice,“ všímá si nového fenoménu.

Košt se připravuje nejméně čtrnáct dní dopředu, kdy se shání a svážejí vína od vinařů. Funguje nepsaná dohoda: My dáme víno vám, vy své na oplátku věnujete do našeho koštu.

Týden před koštem je degustace. „Hodnocení je samozřejmě subjektivní, málokdo z degustátorů má na to zkoušky, a tak hodnotí podle hesla: Nejlepší víno mám já,“ usmívá se Grombíř.

Často se stává, že výsledky uniknou mezi vinaře. „Když dostanou málo bodů, přijdou žádat o stažení vína, aby neměli ostudu,“ dává Grombíř k dobru jednu perličku z příprav.

Ty obnášejí zajištění sálu, občerstvení a tisk katalogů. Aby zahrádkáři, kteří většinou košty organizují s obcí, ušetřili, kopírují si je sami. Skoronický košt, kde měli tři sta vzorků, vyšel na deset tisíc korun. Díky vstupnému jsou to akce ziskové, vinaři za utržené peníze jezdí třeba na školení.

Za nejlepší vína získávají vinaři diplomy i věcné ceny. Způsob oceňování má každá vesnice jiný. Někde vyhlašují jednoho šampiona koštu, jinde až tři nejlepší vína a zvlášť se zviditelňují i nejlépe hodnocená vína jednotlivých odrůd.

Všechno víno se při koštu nevypije. Ale platí, že nejlepší je přijít hned po zahájení, protože nejlépe hodnocená vína zmizí jako první. Vinaři se sice dohadují o vínech, ale potyčky jsou spíše výjimečné. S vypitým množstvím alkoholu se nálada naopak zlepšuje. „Spíš je problém s ukončením, protože o konci se u žádného koštu nemluví,“ uzavírá Grombíř.

JANA RYBOVÁ