„Když se podívám na mapu, kde v okolí mého bydliště mají vyrůst nové silnice a průmyslové zóny, vůbec se mi tu nechce bydlet. Jakoby nám nestačila zátěž, kterou tady máme kvůli dálnici D1,“stěžuje si Michaela Trněná ze Šlapanic na Brněnsku.

Stejně jako řadě dalších lidí i obcí se jí nelíbí, jak moc chce Jihomoravský kraj zatížit jih Brna a blízké obce. Z mnoha stran kritizované záměry kraje vyplývají z takzvaných zásad územního rozvoje, které na dlouhá léta předurčí rozvoj celého Jihomoravského kraje i jednotlivých měst a vesnic. Návrh těchto zásad krajský úřad nyní zveřejnil a za necelý měsíc je chce veřejně projednávat.

Jádrem potíží na jihu Brna a v jeho okolí jsou takzvané tangenty, které mají propojit rychlostí silnice a dálnice a vytvořit jakýsi jižní obchvat Brna. Čtyři pruhy Jihozápadní tangenty mají vést přes Troubsko, Ostpovice, Moravany a Modřice k Rajhradu. Na ně naváže Jižní tangenta vedoucí do Chrlic a obchvat uzavře Jihovýchodní tangenta naplánovaná přes Sokolnice, Kobylnice, Ponětovice a Šlapanice.

Prstenec silnic se ale obcím v okolí této trasy nelíbí a už dlouhé měsíce proti němu protestují. „Nikdo nikdy nevysvětlil ani důvěryhodně nedoložil, že jsou tangenty opravdu potřeba. A pokud se postaví, obemknou nás silnice ze všech stran, aniž bychom se mohli nějak dostat třeba do blízkých lesů,“ tvrdí starosta Ostopovic Jan Symon.

Jihovýchodní tangenta je navíc naplánovaná tak, že protíná památkově chráněné Slavkovské bojiště. A památkáři jsou proti tomu zatím bezbranní. „Už několikrát jsme kraji vysvětlovali, že s takovým znehodnocením bojiště nesouhlasíme. Náš hlas je však pouze poradní, nemáme tedy nyní prostředky, jak tento projekt zastavit,“ povzdechl si náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Starosta Ostopovic upozorňuje i na to, že na tangenty nyní stát stejně nemá peníze a počítá s němi nejdříve za dvacet či třicet let. „Je tedy dost času uvažovat nad jiným řešením, které by jižní část brněnské aglomerace neznehodnotilo,“ myslí si Symon.

Starostové postižených obcí se proto dohodli, že se na kraj pokusí tlačit společně. A pokud nenajdou přijatelné řešení, chtějí se obrátit na Nejvyšší správní soud. Ten by mohl spornou část zrušit a projednávání by pak začalo nanovo. Přesně to už se kraji stalo, nynější návrh zásad je proto už druhým v pořadí.

Se soudní dohrou zásad územního rozvoje počítá i krajský radní David Macek, který má tuto oblast na starosti. „Předpokládáme i to, že k dokumentu obdržíme velké množství námitek a připomínek a budeme se s nimi muset vypořádat. Žádných chyb, kvůli kterým by mohl soud zásady územního rozvoje zrušit, si však nejsme vědomi,“ tvrdí Macek.

Podle dotčených starostů i mnohých odborníků však kraj chyby udělal. „Například v tom, že v oblasti kolem brněnských Bosonoh a Troubska jsou už nyní dlouhodobě překračovány hlukové a prachové limity. Není tedy možné umístit tam další dopravní stavby a zátěž ještě zvýšit,“ kritizuje Libor Jarmič z Ekologického právního servisu.

Vše se podle něj navíc zhorší nejen kvůli tangentám, ale i kvůli silnici R 43, která se má v Bosonohách napojit na dálnici D1. Podle radního Macka však podobný problém nastane téměř v každém místě, kterým by mohly kontroverzní silnice procházet. „Například v případě silnice R 43 proti nám stojí jak občanské sdružení proti trase přes Bosonohy a Bystrc, tak lidé, kteří protestují proti variantě Boskovickou brázdou. Nikdy tedy nevyhovíme všem,“ podotkl Macek.

Rozhodnout o vedení zásadních silnic je přitom zásadní. „Snažíme se do kraje získat co nejvíce peněz na dopravní stavby. Ale když nebudeme vědět, kudy mají silnice vlastně vést, peníze nám nikdo nedá,“ upozornil Macek.

Příznivci i odpůrci různých dopravních staveb mají nyní do 19. dubna čas na to, aby se s návrhy kraje seznámili, případně proti nim podali připomínku. „Námitku, která je pro kraj z právního hlediska závaznější, však mohou podávat jen obce, či takzvaní zástupci veřejnosti, které svým podpisem podpoří přesně stanovený počet lidí,“ upozornil Jarmič z Ekologického právního servisu.

Čtěte také: Kraj: klíčové silnice budou nejdříve za patnáct let