Obec Vedrovice cítí šanci, jak o sobě dát vědět nejen v rámci České republiky, ale dokonce v celosvětovém měřítku.

Krumlovský les, který se rozprostírá mezi samotným Moravským Krumlovem a Vedrovicemi, odkryl historické nálezy v podobě ojedinělé dílny na zpracování kovů. Pochází zřejmě z doby Keltů.

„Poslední výzkumy potvrdily, že těžba rohovce v této lokalitě začala již před téměř devíti a půl tisíci lety na pomezí starší a střední doby kamenné. Podobné, ještě složitější a starší doly se našly pouze v Egyptě a byly svého času zcela nečekanou senzací,“ uvedl archeolog Martin Oliva z brněnského Ústavu Anthropos, který u Krumlova organizuje vykopávky už čtrnáct let.

Hluboké šachty

Nález šachet dva až čtyři metry hlubokých, které pravěcí lidé museli budovat tisíce hodin, patrně přispěje k změnám názorů na jejich způsob života.

„Typický pro ně byl toulavý život lovců a sběračů. Nebylo zvykem, aby se usazovali na jednom místě. Naše názory o způsobu života a prioritách těchto lidí budeme asi nyní muset poopravit,“ doplnil Oliva.

Na dolech v Krumlovském lese je pozoruhodné i to, že těžba pokračovala i v době bronzové a železné, nejspíš z rituálních důvodů.

Dlouholeté plány vybudovat muzeum má obec Vedrovice. S nejnovějšími nálezy však dostávají Vedrovičtí skvělou šanci, jak prezentovat obec a okolí světu.

„Rozhodně chceme využít všechny archeologické nálezy, které jsou podle mých informací světového významu. Ve Vedrovicích bychom chtěli vybudovat muzeum a v Krumlovském lese pak naučnou archeostezku,“ sdělila starostka Vedrovic Anna Gigimovová.

Otázka vybudování stezky je ale ještě zcela na začátku. „Jde o to, že se jedná o prostor, kde je obora, a my budeme jednat s Českými lesy o budoucím možném využití také tohoto prostoru,“ doplnila Gigimovová.

Muzeum ve faře

Muzeum chtějí představitelé obce vybudovat v budově bývalé fary.

„Faru musíme zrekonstruovat, potřebujeme asi sedm milionů korun. Budeme proto žádat o dotace z evropských fondů,“ upřesnila Gigimovová. Odborného posouzení nálezů týmu z Anthroposu se účastnil i znojemský archeolog Zdeněk Čižmář.

„Pravěkou těžbu sice známe i z Jevišovicka, kde se těžila plasma, což je zvětralina hadce, nebo z Moravského krasu. Lokalita u Moravského Krumlova je však jedinečná svým stářím a také neobyčejně náročným důlním způsobem těžby, který u nás dosud nebyl zaznamenán,“ uvedl Čižmář. Sám letos mohl oznámit pozoruhodný nález z oboru dávného zpracování kovů.

„Na trase znojemského obchvatu jsme našli metalurgické pece, které zpracovávaly železnou rudu. Nález je ojedinělý v tom, že dokládá celý postup prvotního zpracování rudy,“ informoval archeolog.