Sedm let ve vězení s ostrahou a pokuta ve výši půl milionu korun pro Aleše Kvapila a čtvrt milionu pro Radovana Novotného. Takový je trest za milionový úplatek, který Kvapil s Novotným požadovali po brněnském podnikateli Jiřím Štoplovi za zajištění bezproblémové stavby futuristického domu Sonocentrum v ulici Veveří. Na korupci upozornil Štopl, díky kterému se případem začala zabývat policie. Proti verdiktu se v úterý oba bývalí vlivní členové brněnské ODS na místě odvolali.

Stěžejní roli v jejich usvědčení hrálo svědectví Štopla a nahrávky, které podnikatel při jednání o úplatku pořizoval. „Na nahrávkách je důležité především to, co říká Radovan Novotný, případně na které otázky na schůzkách záměrně neodpovídá,“ uvedl v odůvodnění rozsudku předseda senátu Miloš Žďárský.

Nahrávky zdokumentovaly několik schůzek Štopla s Novotným a později i s Kvapilem o tom, kolik má Štopl zaplatit a jak mu za to muži stavbu Sonocentra ulehčí. Částka, o které se mluvilo, se přitom postupně snížila ze čtyř mi〜lionů na jeden milion, po jehož převzetí nakonec policie Novotného zadržela.

Novotný po celou dobu procesu tvrdil, že na schůzkách se nejednalo o úplatku, ale o ceně za poradenské a inženýrské služby, které jeho firma běžně poskytuje mnoha dalším developerům. Soud však jeho verzi neuvěřil. „Běžné obchodní jednání přece neprobíhá s takovou mírou konspirace, jakou dokazují nahrávky,“ zhodnotil Žďárský.

Podle obhájců obou mužů soud vůbec neměl nahrávky považovat za důkaz. Štopl je totiž pořídil ještě předtím, než podal na oba politiky trestní oznámení, a podle obhajoby přitom jednal na objednávku. Za celou kauzou podle nich stojí politické zájmy lidí, kteří se chtěli Kvapila s Novotným zbavit. „Kdyby nebylo této nešťastné události, seděl by můj klient zřejmě nyní v poslanecké sněmovně,“ připomněl Kvapilův obhájce Robert Sedláček Kvapilovo šesté místo na kandidátce ODS ve sněmovních volbách.

Ani tato část obhajoby však soud nepřesvědčila a obžalované odsoudil za požadování úplatku, za což jim hrozilo pět až dvanáct let za mřížemi. „Výši trestu jsme zvolili s ohledem na společenskou škodlivost činu. Přihlédli jsme také k tomu, že obžalovaní jednali s rozmyslem a ze ziskuchtivosti,“ doplnil Žďárský. Trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, ze kterého Kvapila vinila obžaloba, se však podle něj prokázat nepodařilo.