„V pátek zasedne výběrová komise, která určí dodavatele stavební části, technologii již pořízenou máme,“ sdělil únanovský starosta Vojtěch Fabík s tím, že vybraní stavaři by se měli do práce pustit počátkem dubna.

„Za předpokladu, že výběrové řízení skončí bez problémů a odvolání, by stavba mohla skončit do července. Investorem akce je svazek založený Únanovem a Znojmem, s fondem životního prostředí ještě jednáme o podmínkách provozu. Chceme zejména rozšířit okruh zákazníků. Původně to měli být členové svazku. Nyní se snažíme o to, aby do kompostárny mohlo legálně vozit biologický odpad i padesát obcí, které využívají únanovskou skládku,“ dodal starosta Únanova.

Kompostárna bude mít kapacitu deset tisíc tun. „Technologické vybavení už stálo deset milionů korun. Na stavební část rozpočet počítal se sumou zhruba dvaadvacet a půl milionu korun včetně daně. Z nabídek předložených do výběrového řízení je zřejmé, že výsledná cena bude o několik milionů nižší. Navíc se nám z krajských peněz podařilo získat další milion šest set padesát tisíc korun, “ podotkl Fabík.

Až bude kompostárna v Únanově fungovat, zajišťovat svoz bioodpadu v rámci Znojma a obcí v regionu bude společnost A.S.A. „Budeme se také ucházet o její provozování ve výběrovém řízení,“ řekl šéf odpadové společnosti Josef Esterka.

Nelehká výroba

Dodal, že kompostéry užívají lidé i v jiných městech a obcích. „Je také otázkou, zda se kompost podaří skutečně vyrobit, protože to není úplně jednoduché. Až bude kompostárna v Únanově stát, počítáme s tím, že do ní budeme svážet i komposty nepodařené,“ sdělil Esterka.

Dodal, že systém svozu může být různý. „Zvažujeme a diskutujeme, kterou cestou se pustíme. Nejjednodušší, ale také nejrizikovější, pokud jde o zneužití, je přistavení kontejnerů, kam by lidé biologický odpad ukládali. Proto jsme uvažovali o svozu ve speciálních škrobových pytlích, které jsou biologicky rozložitelné. Jsou s tím ale spojeny technické problémy. Pokud by odpad čekal na svoz třeba dva týdny, pytle by se již začaly rozpadat,“ popsal Esterka.

Ve Znojmě, Jevišovicích a Pavlicích firma využije sběrné dvory, kam mohou lidé biologický odpad vozit. Podle Esterky umožňuje sběrný dvůr největší kontrolu nad kvalitou.

Zbavit se biologického odpadu v popelnicích a tím ušetřit ročně až několik set tisíc z obecní kasy se rozhodla dobšická radnice.
Jejím cílem je lidem nabídnout do domácností kompostéry.

Budou usilovat o dotaci

Letos se budou ucházet o evropskou dotaci. „Pokud s žádostí uspějeme, nakoupíme pro obec štěpkovač a menší mechanizaci a také tři sta kompostérů pro dobšické domácnosti. Zájem mezi lidmi jsme již zjišťovali a byl mimořádný,“ sdělil starosta Dobšic Jaroslav Jenšovský.

Kompostéry by obec poskytla lidem bydlícím v rodinných domcích, aby do nich ukládali biologicky rozložitelný odpad. „Vzniklý kompost by pak využili na svých zahradách. Už by to tedy neházeli do popelnic ani bezúčelně nepálili na zahradách,“ vysvětlil starosta.

Dobšice prozatím musí na obecní odpadové hospodářství doplácet. „Sice hodně separujeme, ale přesto platíme ročně za nakládání s odpady kolem šesti set čtyřiceti korun na obyvatele. Místní poplatek přitom činní pět set korun, víc ani zákon nedovoluje vybírat,“ upozornil již dříve Jenšovský.

Na veškerém odpadu se biologický materiál podílí třiceti procenty. „Kompostováním se ho nezbavíme úplně. Přesto bychom měli docílit úspor v řádu statisíců korun,“ odhadoval starosta.

Odhad: tři miliony

Celkové náklady na pořízení kompostérů, štěpkovače a související obecní mechanizace odhadl starosta na tři miliony korun. „Většinu nákladů by pokryla právě dotace, o kterou požádáme zřejmě v lednu. Pokud ovšem vyjde vhodná výzva z příslušného operačního programu,“ dodal starosta.

I miroslavští do budoucna uvažují o zřízení kompostárny. „Máme připravený projekt na využití části bývalé skládky. Možností je několik. Jednou z nich je, že by zde mohlo vzniknout úložiště s kontejnery na biologicky rozložitelný odpad i stavební suť. Zatím je však předčasné o tom mluvit, protože máme připraveno více variant. Další možností je kompostárna, ale musíme zvážit, co bude pro město výhodnější,“ řekl místostarosta Miroslavi Roman Volf.

Opravit, rozšířit a zmodernizovat sběrný dvůr chtějí v Moravském Krumlově. „Vypracovali jsme projekt a nyní budeme žádat o evropské peníze. V sběrném dvoře budeme řešit celkovou koncepci odpadového hospodářství. Chceme je výrazně rozšířit a poskytnout veškerý komfort pro likvidaci ekologického i ostatního odpadu pro místní. Součástí budou i kompostéry,“ sdělil starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.

SYLVA PAVLAČKOVÁ
MARTIN MOŠTĚK