VYBERTE SI REGION

Lom u Leskouna má povolení k další těžbě. Část území přišla o památkovou ochranu

Olbramovice - Těžaři mohou dolovat kámen z lomu u kopce Leskoun. Získali příslušná povolení. Ochránci přírody tvrdí, že lom může přírodě i pomoci. Část kulturní památky na kopci, kde bylo historické hradiště, zůstává zachovaná.

30.1.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: www.pixabay.com/Antranias

Dalších přibližně třiadvacet let se může těžit stavební kámen v lomu z kopce Leskoun u Olbramovic na Moravskokrumlovsku. Vyplývá to z dokumentů úředníků, které zveřejnili v rámci posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Proti rozšiřování a další těžbě byli před lety ochránci přírody i Národní památkový ústav. Leskoun totiž patřil k významným přírodním útvarům ojedinělým v republice a nacházela se zde i významná archeologická lokalita. Ta dokládala svědectví o nepřetržitém historickém osídlení. Bylo tam hradisko velkého významu. Chráněný je už od roku 1963.

Podle úředníků již nejsou žádné překážky k další těžbě kamene. „Granodioritu je v lomu ještě více než šest set tisíc kubíků a podle původních plánů na dobývání ložiska se počítalo s jeho vytěžením až do konce," napsala v dokumentu, který je součástí posuzování vlivu stavby na životní prostředí Pavla Žídková.

Podle odborníků je lom již několik desetiletí zdrojem kvalitního kameniva pro rozmanité účely. Po úpravě lze materiál použít do betonu, do asfaltových směsí nebo do kolejových svršků.

Starosta Olbramovic, na jejichž katastru lom je, jsou místní s další těžbou smíření. „Problém byl s tím, že je tam historické hradiště. Proto byla těžba zastavena. V této fázi se nepočítá se snížením nadmořské výšky vrcholu Leskouna. Proti zahloubení nemáme žádné námitky. Nám jde o okolní krajinu a zeleň, která zůstane zachovaná. Kulturní památka nebude další těžbou dotčená," konstatoval tamní starosta Roman Hybler.

Těžaři si museli, kromě jiného, zažádat na ministerstvu životního prostředí o zmenšení rozsahu kulturní památky. Ministerstvo žádosti vyhovělo a část pozemků, kde až dosud byla kulturní památka, z této kategorie vyjmulo. „Na zbylých pozemcích ministerstvo kulturní památku neruší a tyto pozemky i nadále zůstávají kulturní památkou," napsala vedoucí oddělení ochrany kulturních památek ministerstva Petras Ulbrichová.

Ochránci přírody dnes vidí těžbu v okolí Leskouna z několika různých úhlů pohledu. „V té lokalitě je několik střetů zájmů. Hlavní je pohled památkové péče. Na vrcholku Leskouna totiž byla významná archeologická lokalita. Tu těžba už dříve narušila," řekl předseda Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Znojmě Jaroslav Šmerda.

Vyjádření vedení Národního památkového ústavu se redakci v pátek nepodařilo získat.

Jaroslav Šmerda tvrdí, že systém těžby je v naší zemi prováděný rozsáhlým způsobem všude. „Máme tady obrovské díry do země. Na to navazuje systém zpracování a doprava. Jenže je to o tom, že člověk prahne po surovinách a málokdo se snaží šetřit. Přitom se dají třeba recyklovat materiály ze zbouraných staveb. Pokud tedy těžbu neupraví zákonodárce jinak, bude těžba pokračovat tímto způsobem," přiblížil Šmerda.

Těžba však podle odborníků na ochranu přírody nemusí mít z pohledu ochrany přírody jen negativní dopad. „I díky tomuto zásahu do přírody vzniknou prostory, kam se mohou stáhnout živočichové či rostliny, které v zemědělské krajině vůbec nemohou žít," naznačil Šmerda s poukázáním například na kamenolom na Cínové hoře, kde je dnes nejvýznamnější lokalita výskytu vstavače.

Podrobnější informace o lomu a těžbě nabízí web Jihomoravského kraje v sekci Posuzování vlivů na životní prostředí.

Autor: Dalibor Krutiš

30.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Uherčický zámek. Ilustrační foto.

Za pomoc Uherčicím a dalším památkám dostali Britové Paprsek světla

Břeclavští chtějí kamery, které jsou schopné rozpoznat registrační značky aut.

Kamerový systém rozpoznává značky aut. Do budoucna s ním počítá i Znojmo

Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce dva tisíce hektolitrů piva

Znojmo – Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce své existence 2143 hektolitrů piva. Letos chce produkci zdvojnásobit, sdělil v úterý podnik. Nová firma slavnostně otevřela svůj pivovar v areálu někdejšího Hostanu v listopadu 2015. Loňský rok pro ni byl první, kdy podnik vařil celoročně. „Šedesát procent našeho výstavu tvořila jedenáctka, 21 procent dvanáctka a zbytek speciály. Potvrzuje se, že nejoblíbenějším produktem je pivo plzeňského typu, které se na objemu naší produkce podílelo 82 procenty," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Mrazy a sněžení pokračují. Hrozí i sněhové jazyky

Jižní Morava – Zatímco před pěti lety Brňané museli přivolávat sněžení a pravé lednové počasí s bílou nadílkou a mrazy rituálním tancem kolem orloje na brněnském náměstí Svobody, letos se zima ukázala Jihomoravanům v plné kráse. „Zatím se dá zhodnotit, že letošní lednové počasí na jižní Moravě je chladnější než v dlouhodobém průměru," uvedla klimatoložka brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Gražyna Knozová. Ve středu a ve čtvrtek meteorologové varují před sněhovými jazyky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies