Podle něj v nejbližší době doplní muzeum stávající výstavu Oldřicha Míši v minoritském klášteře o některé z nových exponátů. V mázhausu Domu umění se pak návštěvníci mohou seznámit s Míšovou malířskou tvorbou. „V této kolekci jsou zastoupena díla vzniklá ještě za umělcova pobytu ve Znojmě, školní práce, ale i obrazy namalované po odchodu do Anglie. S některými obrazy se lidé mohli naposledy setkat na místních výstavách před téměř padesáti lety, řada z vystavených děl je však k vidění v České republice vůbec poprvé," vyzdvihl výjimečnost výstavy Frecer.

Míša byl také významným restaurátorem a k jeho velkým počinům patří záchrana dvaceti pláten z cyklu Slovanské epopeje v Moravském Krumlově. Míša tehdy stanul v čele skupiny restaurátorů, ve které byli také jeho brněnští kolegové Richard Polák a Rudolf Růžička a Vladimír Terš z Opavy. Po letech náročné práce tak mohli první návštěvníci v roce 1963 znovu obdivovat Muchova monumentální plátna.

Oldřich Míša restauroval stovky dalších děl včetně světoznámých malířů, jako je Rubens či Van Dyck. Na Znojemsku díky němu znovu zazářila Křížová cesta v chrámu sv. Mikuláše či Maulbertschovy fresky v kostele sv. Hypolita na Hradišti.

Stal se zakládajícím členem restaurátorské skupiny R-64, se kterou v roce 1965 vystavoval v Praze v Galerii Vincence Kramáře jednu ze zrestaurovaných znojemských madon, dnes vystavenou ve stálé expozici Staré umění Znojemska v Domě umění Jihomoravského muzea ve Znojmě. Od roku 1965 byl také členem Mezinárodního restaurátorského institutu IIC v Londýně.

V roce 1968 odešel umělec do Anglie. „Působil ve Felstedu v Essexu, od roku 1974 žil v Orfordu, v hrabství Suffolk. V Anglii pracoval jako kreativní umělec, malíř krajinář a především jako rytec skla. Jako člen gildy rytců skla v Londýně se zúčastnil řady kolektivních výstav a sám uspořádal devět samostatných výstav," připomněl Frecer.

Ale Oldřich Míša nezapomněl ani na rodovou tradici a od roku 1972 se věnoval povolání svého otce, a to šlechtitelství.

Dokonce po deseti letech práce vyšlechtil novou odrůdu lahodných černých fazolí, která dostala název meesher a odborníci ji vyhodnotili mezi dvaceti vzorky jako nejlepší.

Kromě fazolí vyšlechtil také i velkoplodá rajčata. Bohužel se na trh kvůli problémům pěstitelských firem ani jedna semena nedostala.

Po onemocnění kloubů pravé ruky, které mu znemožnilo uměleckou práci, se vrhl na literární dráhu a o svém životě napsal autobiografickou trilogii „Ve znamení ryb".

Autorovy výtvarné práce mohou nyní obdivovat jeho příznivci v Domě umění na Masarykově náměstí ve Znojmě. „Výstava je přístupná do třiadvacátého května. Otevřeno je od pondělí do soboty mezi devátou hodinou dopolední a pátou hodinou odpolední. Vstup je zdarma," pozvala ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíra Durajková.