Jen vloni myslivci na Znojemsku ulovili přes dva a půl tisíce kusů divočáků. A jejich počty neklesají. Naopak.

„Vloni myslivci ulovili dva a půl tisíce kusů této zvěře, přičemž v minulých pěti letech se lov divočáků pohyboval od dvou do tří tisíc dvou set kusů,“ informoval referent pro myslivost znojemského městského úřadu Jiří Semotam.

Rekordní počet ulovených divočáků hlásí Moravskokrumlovsko. „V obvodu působnosti Městského úřadu Moravský Krumlov bylo uloveno pět set deset kusů této zvěře, což je od vzniku obvodu, tedy od roku 2003, nejvíce,“ oznámil vedoucí krumlovského odboru životního prostředí Kamil Raboň.

Na Moravskokrumlovsku napočítali aktuálně téměř čtyři stovky divočáků. Na Znojemsku jich žije skoro tisíc. „Podle ohlášeného ročního úlovku by stavy černé zvěře měly klesat. Jenže tomu tak není. Tento stav je pravděpodobně důsledkem nezodpovědného sčítání této zvěře samotnými myslivci, kdy jsou pravděpodobně zatajovány skutečné stavy zvěře,“ sdělila mluvčí znojemské radnice Renáta Bártová.

Spočítat všechny kusy přesně však podle odborníků nelze. „Do posledního kusu to nejde. Každý myslivec ale ví, kolik jich ve své honitbě má. Není v jeho zájmu, aby měl ve svém rajonu hromadu prasat. On je totiž zodpovědný za vzniklé škody,“ brání myslivce Raboň, který je zároveň předsedou Okresního mysliveckého spolku ve Znojmě.

„Pokud někdo manipuluje s čísly, je to jen selhání jednotlivce. Nikdo ale rozhodně úmyslně a programově s čísly nemanipuluje,“ dodal Raboň.

Lov samic

Zásadní cestou, jak snížit neustále rostoucí stavy divokých prasat je, podle ministerstva zemědělství, upřednostnění lovu dospělých samic.

„Právě ty jsou nositelkami přírůstku populace. Pokud se nesníží počet bachyní, růst se nezastaví. Evidentně se totiž nedaří odlovit ani roční přírůstek,“ naznačil vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Martin Žižka.

Mezi příčinami přemnožení divočáků jsou podle odborníků i nekonečné lány kukuřice. „Černá zvěř zde má dostatek krytu, klidu, potravy a její lov je tu nemožný. Řešení spatřuji v úzké spolupráci mezi zemědělci a myslivci při tvoření osevních plánů, při sklizni, samozřejmě za dodržení všech pravidel a předpisů týkajících se samotného lovu. Také v důslednějším provádění lovu ve snaze upravit věkovou strukturu populace této zvěře,“ doplnil Raboň.

Na svého prvního podzimního uloveného kňoura se již těší myslivec Jiří Jelínek. „Zatím jsem nebyl úspěšný. A to chodím na lov téměř denně. Prasata se schovávají v kukuřici. Ale až vylezou do lesa, kde je letos spousta žaludů, věřím, že budu úspěšný,“ svěřil se lovec.