Úředníci a radní již loni zrušení stavební uzávěry připravili. Po námitkách archeologů ale vydání příslušného předpisu pozdrželi. Nyní chtějí úřední proceduru dokončit. „Stavební uzávěra zrušíme, podmínky ochrany budou součástí územně plánovací dokumentace," potvrdila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Ochranu archeologické lokality chtějí městští úředníci přenést do územního plánu. „Do právě projednávané změny územního plánu jsme od archeologů získali podklady pro vymezení nové hranice území zvýšené archeologické ochrany. S archeology ještě budeme jednat o podrobných podmínkách a možnostech výstavby ve vymezené ploše," sdělila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Stavební uzávěra platí na Hradišti právě kvůli ochraně archeologického naleziště, významného velkomoravského hradiska. „Stavební uzávěru vyhlásil tehdejší odbor výstavby v roce 1988 na žádost Archeologického ústavu Akademie věd pro účely archeologického výzkumu. Skončit měla po ukončení vykopávek. Dřívější stavební uzávěry ovšem musí splňovat nároky nynějších předpisů. Ty stavební uzávěry připouští jen jako přechodná opatření. Trvalou regulaci musí stanovit jen územní plán," argumentovala již dříve Pastrňáková.

Dlouholetý šéf hradišťských vykopávek Bohuslav Klíma by dal přednost tomu, aby Hradiště dostalo vzhledem ke svému významu přímou památkovou ochranu. „Mikulčice jsou národní památkou, Pohansko je kulturní památkou. Hradiště se svým významem řadí vedle nich. Optimální a nejlepší řešení by proto bylo podle mého názoru bylo prohlášení kulturní památkou. Pokud jde o vymezení v územním plánu velmi bude záležet na konkrétní podobě a účinnosti," uvedl Klíma.

Na výsledek chystaných změn jsou zvědaví i místní lidé. „Jedni by rádi stavěli, druzí se zase obávají, že se tu příliš rozroste nová zástavba. Budou tu i velké problémy s rozšiřováním inženýrských sítí. Důležité bude, jak přesně budou nová pravidla v územním plánu vypadat," uvažoval hradišťský obyvatel Karel Svoboda.