VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na rakouské straně Podyjí má vyrůst větrný park

Podyjí – Obrovský větrný park má vyrůst za dva roky na rakouské straně Národního parku Podyjí. Dotčené obce v Rakousku souhlasí, bouří se ale naše spolky a státní organizace.

14.10.2013 1 AKTUALIZOVÁNO 14.10.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Karel Pech

Šestadvacet větrníků na jednom místě plánují za dva roky vybudovat spolkové lesy na rakouské straně Národního parku Podyjí. Větrný park by byl nepřehlédnutelný i z moravské strany a podstatně by změnil třeba oblíbenou vyhlídku nad Hardeggem. Znojemské spolky, Správa parku i krajský úřad poslali na ministerstvo životního prostředí jasný protest.

Odmítavé „ne" je slyšet nejen z ministerské kanceláře, ale také z rakouské strany. Vznikla i občanská iniciativa, která s výstavbou větrného parku nesouhlasí. Podle dostupných informací ale dotčené obce se záměrem vyslovily souhlas.

Představa obřího větrného parku na rozloze dvou tisíc hektarů, umístěných převážně na lesních plochách, vyděsila správce parku. „Větrníky by měly vliv na ptáky i netopýry, v bezprostřední blízkosti se totiž nachází významné shromaždiště ptáků i netopýrů. Řeč je o Šafovských rybnících nebo Ledových slujích. Nejkratší vzdálenost k hranici parku jsou přitom asi čtyři kilometry," tlumočil názor Národního parku Podyjí mluvčí David Grossmann.

Dodal, že by vrtule elektrárny narušovaly i krajinný ráz. Převyšovaly by nejvyšší horu regionu o sto padesát metrů. Narušily by i pohledy z vyhlídek na Novém Hrádku, Větrníku nebo Claryho kříži.

Rozladění se záměrem sdílí i rakouská strana parku Thayathal. „Ochrana přírody by neměla být narušována. Navíc nedaleko Hardeggu žije pár orla mořského, a tento fakt zcela vylučuje zřízení větrného parku v tomto území," nechal se slyšet ředitel rakouské Správy parku Robert Brunner. Dodal, že je nutné nechat si prostor na přemýšlení a nemyslet na zisky, ale na ekologii.

Hlad Rakušanů po větrnících souvisí s tím, že Dolní Rakousko se snaží do roku 2020 vyřešit polovinu energetických potřeb domácností z obnovitelných zdrojů. Do konce roku 2013 by se mělo v tomto regionu otáčet čtyři sta šedesát větrných turbín, které zajistí potřeby čtrnácti procentům domácností.

O jejich zodpovědném umísťování mluvil již v květnu letošního roku dolnorakouský hejtman Erwin Pröll. „Je nutné vypracovat územní plán pro celé Dolní Rakousko tak, aby se větrníky nemohly točit, kdekoli se investorům zamane," upozornil hejtman.

K záměru výstavby Windpark Nord, jak se celý projekt nazývá, se vyjadřovali čeští ministerští úředníci. Podkladem bylo kromě vyjádření správců parku i stanovisko jihomoravského krajského úřadu, který nesouhlasí s tím, aby se staly výraznou dominantou oblasti. „Zatím se orgánům ochrany přírody daří úspěšně chránit krajinný ráz této oblasti před nápadnými industriálními stavbami. Výstavba větrných elektráren by toto úsilí zcela degradovala," vyjádřila názor kraje vedoucí odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Za nepřijatelný označili záměr výstavby i ministerští úředníci. „Větrníky by významným způsobem narušily krajinný ráz a ohrozily by celou řadu legislativně chráněných a celoevropsky ohrožených živočišných druhů. Tím by se záměr dostal do rozporu se zákonem o ochraně přírody a do nesouladu s legislativou Evropské unie," konstatoval mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Aby investor mohl zrealizovat svůj záměr, má dojít ke změně územních plánů v obcích Weitersfeld, Hardegg a Langau. Dle veřejně dostupných informací proti tomu obecní představitelé nic nenamítají.

Ministerstvo životního prostředí požádala vláda Dolního Rakouska o vyjádření, které odešlo již devátého července. „Ministerstvo požadovalo účast na mezinárodních konzultacích, ve kterých dostane Česká republika opět prostor se vyjádřit. Rakousko je povinno vzít všechny připomínky přiměřeně v úvahu," informovala mluvčí české informační agentury životního prostředí společnosti Cenia Eva Branišová s tím, že česká strana chce být informovaná nejen o výsledné koncepci, ale i o důvodech jejího přijetí.

Dle sdělení mluvčí agentury Cenia ministerstvo dosud neobdrželo žádnou reakci z rakouské strany ohledně zmiňovaných konzultací a nemá ani další informace o tom, v jaké fázi se nyní záměr nachází.

Autor: Ilona Pergrová

14.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení