V bývalé hájovně nedaleko Olbramkostela je rušno. Z jídelny, která je nově postavená na místě bývalého chlívku, zní hudba. Několik zapálených dětí se učí kreace v rytmu moderního tance hip hop. V horkém letním dopoledni někteří místo tance hrají nejrůznější hry nebo si v chládku čtou z domova přivezené knihy.

„Tak komu to nejde? Chcete ukázat přesně ty kroky?“ ptá se trenér Petr tanečníků. Přistoupí k dívce, která potřebuje ukázat taneční prvky a spolu je zkouší. „A jedeme znovu. Už je to o hodně lepší,“ a spokojeně se na secvičený kousek podívá.
Je patnáct minut před jedenáctou hodinou dopoledne. Všichni jsou už zpocení a těší se na malé občerstvení.

„Svačinka!“ volá kuchařka, která dětem nakrájí meloun. „Než si ho ale vezmete, umyjte si ruce,“ napomene je. Devatenáct dětí se na kousky melounu vrhne jako vosy a talíř je hned prázdný.

V rámci táborové hry prožívají děti takzvanou etapovou hru na téma Piráti z Karibiku. Na každý den si pro ně přivedoucí pravili nejrůznější úkoly a překvapení.

„Dopoledne a odpoledne máme taneční dílnu. To znamená, že děti tančí hip hop a břišní tance. Ti, kteří netanují, hrají různé hry,“ seznamuje s táborovými pravidly vedoucí Lenka Andresová.

První den táborníkům propršel. „Jsme tu od soboty a hned nám pršelo. Dívali jsme se všichni společně na naše táborové téma film Piráti z Karibiku. Chtěli jsme, aby děti věděly, o čem snímek vypráví. Počasí nám zatím přeje, ale pokud by pršelo, máme vymyšlenou i mokrou variantu,“ popíše vedoucí.

Kromě tancování je součástí etapové hry i módní přehlídka, která je v denním rozkazu naplánovaná na odpoledne. „Podle filmového příběhu vždycky vymýšlíme hry. Ale je tak velké teplo, že se půjdeme na chvíli vykoupat do blízkého rybníka,“ navrhuje Adresová.

Děti na táboře zažívají legraci i strach. Ten si vyzkoušely v úterý v noci. „Vymysleli jsme noční hru. Byla to sranda a někteří, hlavně ti mladší, se strašně báli. V lese jsme rozmístili dvanáct svíček, které značily cestu. Ve filmu se piráti, když na ně zasvítí měsíc, přemění v kostlivce. A podobné kostlivce a lebky jsme namalovali na papír. Každá se nějak jmenovala, a děti kolem nich chodily a musely si jména zapamatovat. Na konci jsme uhodnutá jména sepisovali,“ popisuje vedoucí Adresová.

„Strašně jsem se bála, protože jsem se na jiném táboře zúčastnila stezky odvahy a tam na nás vykoukl kanec,“ už se smíchem dodává Eliška Juhaňáková.

„Musíme děti pochválit, protože je nemusíme vůbec do ničeho nutit, jsou fakt bezvadné,“ chválí je vedoucí Tereza Hejralová.
Nejmladší tábornicí je šestiletá Miriam Střihavková, která přijela se sestrou Julií. „Jsem na táboře poprvé a baví mě břišní tance,“ pochvaluje si Miriam.

V hájence se o letních prázdninách vystřídá pět táborových turnusů a více než dvě stě dětí. „Všechno se tu opravilo. Z kurníků vznikla kuchyně a z chlívků je jídelna a společenská místnost. Ještě tu plánujeme hřiště, které tu ale vyroste až příští rok,“ popisuje ředitelka domu dětí a mládeže Jitka Schneiderová.