Nechtějí jen sedět v paneláku. O zahrádky mají zájem hlavně lidé z měst

Měla zahrádku s vinohradem u rybníku Apollo v Lednici na Břeclavsku. Fyzicky náročná práce však byla nad její síly. A tak se Břeclavanka Marie Fryštáková rozhodla zahradu prodat. „Poté, co jsem před lety na zahrádku s vinohradem zůstala sama, jsem ji nabídla k prodeji. Koupil ji manželův kamarád, dohoda byla rychlá," svěřila se žena.

S prodejem neměla problém. O zahrádky je totiž velký zájem. Oblíbené jsou pronájmy, v poslední době však narůstá i počet zájemců o koupi.

Odklon od pronájmů ke koupi zaznamenala třeba Jana Komosná z Českého svazu zahrádkářů Hodonín. „Dnes už lidi mají zahrádky víc ve vlastnictví. Je ještě pořád několik osad, kde si lidé pozemky pronajímají, ale je jich už málo. Většinou si takové zahrady vzalo město," informovala Komosná.

Zájem o koupi zahrad zaznamenali i na Břeclavsku. „Zatímco dřív neměli lidé zájem, v poslední době se to velmi rychle mění. Jen tento týden jsme jednali se sedmi zájemci o koupi. Na trhu panuje nedostatek, platí to pro Břeclav i Mikulov," uvedl jednatel břeclavské realitní kanceláře Robert Schmidt.

Nedostatek zahrad k prodeji i k pronájmu je podle tajemnice Českého svazu zahrádkářů Znojmo Olgy Dusíkové na Znojemsku. „Jsou to spíš výjimečné případy, kdy se v některých lokalitách zahrádka objeví," uvedla Dusíková.

Prodejní ceny se výrazně liší jak podle regionu, tak podle polohy. „Například ve Znojmě v lokalitě výpadovky Pražská se ceny zahrad o výměře deseti arů mohou pohybovat i v částkách převyšujících jeden milion korun," přiblížila Dusíková.

Zájem o vlastnictví zahrad potvrzuje i tajemnice brněnského svazu zahrádkářů Jarmila Matějíčková. „Soukromých zahrad, o kterých už nic nevíme a nemáme zprávy, že má o ně někdo zájem, je teď v Brně víc než těch, které patří svazu," potvrdila Matějíčková.

Po zbylých zahradách je stále poptávka. „Zájemců je dost, dostávám až pět dotazů na volné zahrádky týdně. V některých osadách si vedou 
i seznam zájemců," dodala Matějíčková.

O pronájem je zájem i ve Vyškově. Podle předsedy vyškovského svazu zahrádkářů Josefa Kolečkáře je pronájem výhodnější. „Koupě se nevyplatí. Za pronájem platíme podle velikosti místa. Za dvě stě metrů čtverečních je nájem na rok třináct set korun a za čtyři sta metrů čtverečních šestnáct set," vyčíslil.

V Blansku podle předsedy tamního svazu zahrádkářů Rudolfa Kunce pěstitelů ubývá. „Jsou to většinou starší lidé, kteří nemají už dost sil na obdělávání svých zahrádek. A tak je přenechávají svým dětem nebo prodávají. Na Bačině v Blansku vím třeba o dvou zahrádkách, které jsou nyní na prodej," informoval Kunc.

Naopak vedoucí blanenského odboru investic a územního rozvoje Marek Štefan považuje poptávku po zahradách za velkou. „O pozemky v zahrádkářských koloniích Bačina nebo i Češkovice je velký zájem," potvrdil Štefan.

V posledních letech do zahrádkářských kolonií míří stále víc mladých lidí a rodin s dětmi. „Stále převažují starší lidé, ale přibývá těch mladších. Třeba rodin s malými dětmi nebo lidí zaměřených na zdravou výživu," myslí si Brňanka Renata Kiršová, která zahradničí na Kraví hoře v centru Brna. Zahradu převzala po svých rodičích, kteří si ji pronajímali šestadvacet let.

Pozemky si kupují a pronajímají hlavně lidé z města. „Třeba mladé matky s dětmi říkají, že na dovolenou nemají, ale nebaví je pořád sedět v paneláku," dodala tajemnice brněnského svazu Matějíčková.

EVA BÁRTOVÁ