U jednoho ze stolů si malí návštěvníci mohou zkusit slepit plastový model letadla. Do díla jsou zrovna soustředěně ponořeni dva malí školáci. „Modely lepím asi rok. Díval jsem se, jak to dělá táta, líbilo se mi to a pak mi táta jeden koupil. Už jsem jich slepil asi třináct. Moc se mi líbí, že když jsou hotové, vypadají jako opravdové letadlo," vypráví mezi prací na modelu jeden z nich, Petr Pernica. Dodává, že nejraději lepí slavné anglické stíhačky Spitfire z druhé světové války.

Počínání obou chlapců sleduje jejich táta Martin Pernica. „Sám jsem s modely začínal zhruba v jejich věku a věnuji se jim stále. Jen jsem od létajících modelů přešel k plastikovým. Kluky jsem k tomu ani vést nemusel, pořád mě sledovali v dílně a chtěli to zkusit sami," usmíval se Pernica.

Lidé procházející sálem se každou chvíli zastavují u stolku plného výtvorů ze špejlí. Od Eiffelovy věže s certifikátem rekordu po basu, housle a kytaru. „Začínal jsem před padesáti lety, když jsem si zlomil ruku a nudil se doma. Špejle slepuji Kanagonem. Některé kusy jsem skládal třeba i pět let," říká jedné z návštěvnic tvůrce dřevěných modelů Jaromír Pevný a ukazuje jí obrázky, jak mezitím vyrostla jeho vnučka.

Po sále se spokojeně rozhlíží hlavní organizátor Vítězslav Hlávka. „Jsme tu letos poprvé. Máme tu výborné světlo a spoustu prostoru. Také ho potřebujeme, protože modelů všech druhů, soutěžních i výstavních, je tu letos na čtyři sta padesát," pochvaluje si Hlávka.