Nejméně o rok musí obce na Znojemsku a Třebíčsku v dvacetikilometrovém pásmu kolem dukovanské elektrárny odložit naději, že by si mohly vylepšit rozpočty. Statisíce až miliony korun ročního příjmu jim měly zaručit dvě novely zákonů. Ani jednu nespíš parlament do voleb nestihne projednat. Předkladatelé návrhy předloží hned po volbách znovu.

„Velmi mě roztrpčují obstrukce ve Sněmovně. Nezajímají mě politické hrátky, ale konkrétní dopady pro obce a obyvatele v regionu. Vinou zablokované Sněmovny se příslušné návrhy už nejspíš nestihnou projednat a spadnou pod stůl,“ zlobil se předseda Energoregionu 2020 a starosta Náměšti nad Oslavou Vladimír Měrka. Podobný osud postihl předchozí iniciativu obcí okolo elektrárny již v minulém období, tentokrát ale měli podle předkladatelů větší šanci na úspěch.

„Novela atomového zákona má jít do třetího závěrečného čtení. Pokud ale bude ODS pokračovat v obstrukcích , už to bohužel na dvou zbývajících schůzích asi projednat nestihneme. Je to škoda, protože pro obce by to byl v této složité době přínos,“ řekla poslankyně Irena Kočí z Moravského Krumlova, spolupředkladatelka novely atomového zákona. Sociálně demokratičtí poslanci v ní předpokládají kompenzaci obcí kolem jaderných elektráren z takzvaného atomového účtu, na který přispívají producenti radioaktivního odpadu.

Druhý návrh poslal Sněmovně Senát. Předložil ho senátor za občanské demokraty Vítězslav Jonáš z Dukovan. „Spolu se mnou ho podepsali senátoři napříč spektrem. Výhodou je, že už je v Senátu projednaný a schválený. Větší naději na schválení mu dává i to, že jde cestou rozpočtového určení daní a ponechává v regionu část daně, kterou odvádí výrobci elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách. Sněmovna už ho ale asi projednat nestihne, proto se k němu musíme vrátit po volbách,“ konstatoval senátor.

Odmítl přitom, že by novely padly za oběť nynějším obstrukčním bojům ve Sněmovně. „ODS se jimi snaží bránit zákonům zvyšujícím deficit. Tenhle návrh ale sama předkládala. Jde spíš o to, že se příslušné předlohy už nedostanou na pořad schůzí,“ podotkl Jonáš.

Skeptičtí vůči možnosti, že by příslušný zákon v nějaké podobě parlamentem prošel, jsou i starostové měst, kterých by se na Znojemsku týkal. „Osobně tomu moc nevěřím. Každá změna energetických zákonů jde velmi ztuha. Situaci teď také změnilo administrativní navýšení koeficientů pro výpočet daně z nemovitosti,“ komentoval situaci starosta Moravského Krumlova Jaroslav Mokrý.

Městu by novela přinesla asi tři miliony korun ročně. „Vůbec jsme s nimi ovšem při přípravě rozpočtu nepočítali,“ dodal starosta.

Podle starosty Miroslavi je problém v tom , že zatím chybí shoda, jak příspěvky obcím kolem jaderných elektráren koncipovat. „Po dlouhém boji je shoda aspoň na tom, že obce v pásmu dvaceti kilometrů by měly být zvýhodněny. Jakmile se navíc objeví návrh ve Sněmovně, začnou působit různé zájmové skupiny třeba na to, aby se kompenzace týkaly i uhelných elektráren,“ podotkl Augustin Forman.