Nejen turisté, ale i infikovaná klíšťata si oblíbila Vranovsko. Tato oblast vyhledávaná rekreanty je místem s největším výskytem klíšťat na Znojemsku.

Lidé, kteří si k letnímu odpočinku vyberou právě okolí vranovské přehrady proto musí být opatrní, aby si z dovolené kromě fotografií nedovezli i nákazu klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou borreliózou. To jsou dvě nejčastější nemoci, které klíšťata přenáší.
Ze statistik ale vyplývá, že počet onemocnění přenesených klíšťaty klesá.

„Proti klíšťové encefalitidě se mohou lidé nechat očkovat v průběhu celého roku. Nejlepší je ovšem začít v zimních měsících,“ uvedl primář infekčního oddělení znojemské nemocnice Aleš Krkoška, který očkování doporučuje.

Mezi veřejností podle něj převládá větší obava z onemocnění borreliózou a z jejích následků. „Opak je pravdou. Závažnější průběh je popisován spíše u klíšťové encefalitidy včetně ojedinělých úmrtí v rámci naší republiky,“ dodal Krkoška.

ČTĚTE TAKÉ: Únor bílý? Díky němu letos sílí hlavně komáři

Za poslední roky znojemská nemocnice eviduje maximálně deset případů onemocnění klíšťovou encefalitidou. „Dochází k poklesu výskytu onemocnění, protože se více lidí nechává očkovat,“ dodal lékař.

Podle slov epidemiologů se klíště obecné v přírodě nejčastěji vyskytuje v květnu. „Situace je nyní ještě naprosto klidná. Klíšťata zatím nejsou aktivní. První vlny zaznamenáváme až v době, kdy se oteplí, tedy v měsíci květnu. Noční teploty se v tomto čase pohybují nad deseti stupni nad nulou,“ řekla vedoucí krajské epidemiologické stanice Renata Vaverková.

Největší problém vidí v tom, že rodiče naočkují především své děti, přitom onemocnění klíšťovou encefalitidou je rizikové zejména pro lidi vyšší věkové kategorii.

Encefalitida i z kozího mléka

„Klíšťovou encefalitidou můžeme onemocnět i po požití produktu volně se pasoucích hospodářských zvířat, nebo po konzumaci kozího mléka. Je potřeba vše před konzumací tepelně upravit. Po návratu domů z vycházky je nutná důkladná prohlídka kůže s včasným odstraněním přisátého klíštěte. Nejdůležitější je potom dezinfekce,“ popsala Vaverková.

Prevencí obou uváděných onemocnění je použití repelentů před tím, než lidé vyrazí do přírody, světlý oděv s dlouhými nohavicemi a rukávy.
„Lidé by si měli dát při jarních procházkách pozor. Klíšťata se vyskytují především na loukách a polích,“ řekl biolog správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal.

Dlouhý boj s borreliózou sváděl i jednačtyřicetiletý Ota Přibyl. „Na chatě u vranovské přehrady mě štípla muška a do roka se u mě vyskytly velké zdravotní problémy. Ochrnul mi kromě jazyka celý obličej. Nemohl jsem jíst ani pít, vadilo mi denní světlo, protože mi přestala fungovat horní víčka. Až po devíti měsících marodění jsem mohl opět začít chodit do práce,“ popsal svou nemoc Přibyl.