Po letech rozsáhlých investic do oprav náměstí, chodníků či domů, ale třeba i do vlastní marketingové propagace či nejrůznějších kulturních akcí se Znojmo bude muset začít uskrovňovat. Městská pokladna totiž vyschla. Zaměstnanci města poprvé za dlouhá léta nedostanou výplatu v termínu, v jakém jsou zvyklí. Finanční odbor už navíc eviduje faktury po lhůtě splatnosti.

„Přestože byli zaměstnanci zvyklí, že dostávají peníze vždy čtvrtého, v kolektivní smlouvě je výplatní termín dvanáctého. Do tohoto termínu peníze dostanou. Jdeme nyní téměř na doraz, město ale čeká na výnos daňových příjmů. Doufám, že to vyřešíme,“ uvedl vedoucí finančního odboru města Marek Štěpaník.

Starosta Petr Nezveda se včera nemohl k věci vyjádřit, spolu s místostarostou Janem Blažíčkem měl dovolenou. Podle sekretariátu nebyl na radnici ani místostarosta Marian Keremidský, místostarosta Pavel Balík byl pracovně v Brně. „Pokud vím, peníze by z kraje měly přijít do sedmého listopadu. Výplatní termín dvanáctého by se měl stihnout. Osobně se nepamatuji, že by šly výplaty zaměstnancům pozdě,“ sdělil Balík. Samotná celková částka přitom není nijak vysoká, Znojmo úpěnlivě čeká na „pouhých“ pět milionů korun z kraje. Roční rozpočet města přitom přesahuje miliardu korun.

„Pro Znojmo činí měsíční záloha pět milionů a sto padesát tisíc korun. Dle informací z ministerstva financí by měla být záloha uvolněna na účet Jihomoravského kraje zřejmě ve čtvrtek. Jakmile jsou peníze připsány, jsou následně obratem zasílány na bankovní účty obcí. Znamená to, že záloha této dotace by měla být městu Znojmu uvolněna v pátek,“ upřesnil mluvčí krajského úřadu Jiří Klement.

Vedení radnice tíží pár dnů před jeho odstoupením i další finanční problém. Přestože z účtu města odešlo před koncem října šestadvacet milionů korun na nákup areálu bývalého pivovaru Hostan, budovy nejsou na město zapsané. Katastr nemovitostí totiž v jejich případě hlásí: nařízení exekuce. „Současné exekuční omezení nesouvisí s prodejem znojemského pivovaru. Naše společnost vede dílčí právní spor, který vyústil ke vzniku exekučního omezení na část našeho majetku. Následkem je určité zdržení dokončení procesu prodeje pivovaru ve Znojmě,“ přiznala mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Město na zaplacení bývalého pivovaru použilo podle neoficiálních informací peníze z tři sta milionového revolvingového úvěru, který měl přitom sloužit k předfinancování a spolufinancování projektů, na které město získalo dotace. To ale nákup areálu v centru města nesplňuje.

Město Znojmo dostalo informaci o exekuci hned poté, co firma zjistila, že k problému došlo. Peníze však už mezitím odešly.„Podnikáme všechny kroky nutné k tomu, abychom tuto situaci vyřešili během příštích dnů. Peníze zaplacené městem Znojmem nejsou součástí exekučního řízení. Ohrožení úspěšného dokončení procesu prodeje vidíme jako zcela nepravděpodobné,“ dodala mluvčí.

Po splatnosti

Kromě posunutého termínu výplaty mezd a problému s převodem areálu pivovaru tíží město i nezaplacené faktury. K dnešnímu dni jich je po splatnosti za skoro tři miliony korun, do konce roku bude ale městská kasa muset zaplatit nasmlouvané práce za více než šedesát milionů. A pro příští rok uzavřelo dosavadní vedení města smlouvy na akce za více než třicet milionů.

Na slíbeného tři čtvrtě milionu korun na havarijní plány a přístrojové vybavení už od konce minulého týdne čeká znojemská nemocnice. Termín splatnosti byl přitom jednatřicátého října. „Peníze od města nám dosud nepřišly,“ potvrdil ředitel nemocnice Miroslav Kavka.

Řada smluv zaručuje přitom znovu příjem i firmám, které v souvislosti s úplatky na radnici prošetřovala protikorupční policie. Například VHS má ještě letos dostat téměř sedm milionů korun za víceúčelové hřiště na sídlišti v Příměticích a v následujícím roce tři a půlmilionový doplatek za výstavbu autobusového terminálu spolu s více než šesti sty tisíci korunami za sanaci štítové zdi u něj.

Pozemní stavby mají zase jistotu příjmu více než osmnácti milionů korun od města (stavební úprava objektu na Obrokové 10 – celkem 4,216 mil., úprava domu na Dolní České – 688 tis., revitalizace hradebního pásu Dolní Česká – 9,532 mil., úprava okolí chrámu sv. Rostislava – 518 tis., oprava chodníku na Pražské – 1,1 mil., oprava chodníku na Vídeňské – 1,02 mil., úpravy dopravního hřiště na ulici Jindřicha Hořejšího – 552 tis., stavební úpravy terasy Koželužská – 460 tis.).

Prozíravěji se zachovala vedení menších měst. Jejich starostové si teď pochvalují, že díky opatrnosti při přípravě rozpočtu nemají nyní problém s prázdnou městskou kasou. „Volili jsme opatrnější cestu a v předpokladech daňových výnosů jsme nebyli příliš velcí optimisté. Proto si myslím, že financování konce roku zvládneme, pokud nebude nějaký opravdu dramatický výpadek v daňových výnosech, což nepředpokládám,“ řekl starosta Miroslavi Augustin Forman.

Opatrné odhady

Město má nejvyšší příjem z daně z přidané hodnoty. „Právě díky opatrnějším odhadům naše příjmy odpovídají předpokladům,“ dodal Forman. I podle končícího starosty Moravského Krumlova Jaroslava Mokrého o stavu městské kasy rozhodl dobře sestavený rozpočet.

„Díky výborné práci vedoucí finančního odboru a rozumným zastupitelům jsme si stanovili rozpočet velmi dobře. Ke konci září jsme byli na zhruba osmdesáti procentech plánovaných příjmů. Jediná položka, kde jsou výsledky horší, jsou daně osob samostatně výdělečně činných, kde jsme na šestapadesáti procentech. To ale v celkových číslech velkou roli nehraje,“ sdělil krumlovský starosta.
„Škrtali jsme na začátku, při sestavování rozpočtu a vyplatilo se nám to,“ dodal Mokrý.