VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pokorný: Jsem o 16 let mladší, než moje aerovka

Trstěnice – Jednašedesátiletý František Pokorný z Trstěnic je bývalý cukrář. Na Moravskokrumlovsku je ale známý i jako majitel veterána Aero 30.

24.5.2011
SDÍLEJ:

František Pokorný za volantem vozu Aero 30.Foto: DENÍK

„Svou červenou aerovku mám od roku 1972. Tenkrát trvalo deset let, než se mi podařilo vyřídit všechny formality a auto přepsat na sebe. Původním majitelem byl Zdeněk Krejčí z Náměště nad Oslavou. Až do roku 1988 to bylo moje jediné auto a používal jsem je takřka denně. Kabriolet byla tehdy spíše výjimka a holky se za mnou otáčely,“ vzpomíná Pokorný.

Auto vyrobili v pražské letecké továrně Aero Letňany v roce 1934. „Aerovky opouštěly brány této fabriky zejména v době ekonomické krize a byly pouhým doplňkem hlavního výrobního programu letadel. Aero 30 použivalo vojsko jako štábní vozidlo. Ta moje je dvanáctým autem, které v Letňanech vyrobili,“ vysvětluje nadšený majitel.

Dříve vlastnil Aero 500, ale brzy ji prodal. Láska a vášeň k těmto vozům se však rozhořela naplno. Svou další krasavici, nynější Aero 30, koupil jako dvaadvacetiletý mladík. A zůstal jí věrný čtyřicet let.

S aerovkou najel asi sto tisíc kilometrů. „Vždy jsem se nadšeně zúčastňoval veteránských akcí, i za minulého režimu. Posledních deset let jezdím každoročně na sraz do Slavkova u Brna a také na Veteran rallye, pořádanou ve Znojmě. Občas se mi stalo, že aerovka nechtěla nebo nemohla dál. Pak jsem volal synovcům o pomoc, aby mne odtáhli. Poruchy jsou běžnou záležitostí, ale již dlouho se nic nepřihodilo. Snad to nezakřiknu,“ usmívá se majitel veterána.

Auto koupil ve špatném technickém stavu. „Bylo tak akorát na dojetí, jak se říká. Postupně jsem vyměňoval jednotlivé součátky. I karoserie byla v žalostném stavu. Předchozí majitel ji natřel klasickou barvou. Až nyní, když jsem ji obrušoval až na původní lak, jsem zjistil , že byla původně hráškově zelená,“ přibližuje průběžné opravy majitel veterána.

Technický průkaz museli majitelé vyměnit po druhé světové válce. „Od roku 1949 jsem teprve pátým vlastníkem. Moje velká láska má již sedmasedmdesát let a je tak o šestnáct let mladší než já. Myslím, že auta současné výroby nemohou tak dlouho vydržet. Aerovky jsou celokovová auta. Proto je jich mezi milovníky veteránů poměrně hodně,“ uzavírá Pokorný.

Autor:

24.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Rosice zvládly s Tasovicemi úvody poločasů. Rozhodl "druhý Malata" Vítámvás

Rosice – Nového snajpra našly Rosice na kraji obrany. Dlouholetý kapitán a nejlepší střelec fotbalistů Slovanu Petr Malata musel na artroskopický zákrok s kolenem, nespíš vynechá celý podzim a premiérové domácí utkání nového ročníku divize D sledoval s berlemi pouze jako divák. Zatleskal po něm vítězství svých spoluhráčů 3:1 v regionálním derby nad Tasovicemi.

Do vinohradu nesmí ani noha. Zaráží hory

Jižní Morava – Na konci léta, když ve vinicích dozrávala réva, vinaři postavili horu v podobě hodové máje. To znamenalo, že do vinic nesmí nikdo vstoupit. „Hlídali je takzvaní hotaři, kteří byli ozbrojení a zloděje hroznů mohli zastřelit,“ popisuje folkloristka Markéta Lukešová tradici zarážení hory. Jen těhotné ženy si směly utrhnout střapeček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení