Policie už téměř tři roky od oznámení vyšetřuje poválečný masakr v Moravském Krumlově. Stále čeká na odpovědi z některých zemí bývalého Sovětského svazu. Události z konce války začali na základě oznámení jednoho místního občana šetřit znojemští policisté na podzim roku 2010. V tamním zámeckém parku bylo totiž v červnu roku 1945, tedy měsíc po válce, zavražděno jedenáct německých civilistů.

Aktuální stav vyšetřování popsala krajská policejní mluvčí Petra Vedrová. „Kolegové již obdrželi některé odpovědi na otázky, které zaslali prostřednictvím Interpolu do některých zemí bývalého Sovětského svazu. Přišly informace z Arménie či Gruzie. Nyní čekáme například na odpověď z Moldávie a dalších asi sedmi zemí," uvedla Vedrová.

Podle mluvčí policisté zjišťují, kdo je kdo. „Naše dožádání, zaslaná do těchto zemí se týkala ustanovení různých osob," doplnila Vedrová.

O tom, jak se bude případ vyvíjet dál, nechtěla mluvčí spekulovat. „To opravdu lze říci jen těžko. Další postup policie se bude odvíjet od toho, jaké informace získáme právě ze zahraničí," naznačila Vedrová.

Že se i osmašedesát let od konce druhé světové války jedná o citlivé téma, potvrdila Znojemskému deníku historička Eva Grunová ale také starosta města Tomáš Třetina. „Ani tak dlouho po události se o tom pamětníkům nechce příliš hovořit. Oběti měly být údajně pohřbeny v místě, kde dnes stojí základní škola na Ivančické," nastínila již dříve Grunová.

„Je to velice citlivé téma. Každopádně jsem principiálně proti jakémukoli zločinu. Pokud zde byl spáchaný zločin a to jednoznačně byl, je potřeba najít viníky. Vše je ale třeba vnímat v historických souvislostech tohoto těžkého období naší historie," konstatoval krumlovský starosta Třetina.

Masakr německých civilistů v Moravském Krumlově se stal v červnu 1945. V tamním zámeckém parku bylo popraveno jedenáct německých obyvatel. I když je věc historicky zdokumentována, do případu se policie pustila až na základě oznámení jednoho obyvatele Moravského Krumlova.

O události píše také Jiří Lysák v knize Z dějin Partyzánské skupiny Josefa Hybeše. V kapitole nazvané Represivní opatření v poválečné době autor vyjmenovává všechny zastřelené i události, které jim bezprostředně předcházely.

Policejní vyšetřování by mohlo oficiálně zjistit, kdo vraždu spáchal, na kom a kde byli zavraždění Němci pohřbeni.

O určitém násilném incidentu mluví i pamětníci v příhraničním Podmolí. Podle nich se v poslední den války měl odehrát násilný čin, při kterém skupinka údajných partyzánů ze sousedních vesnic postřílela sedm německy mluvících lidí. Na událost posledního dne války Znojemský deník Rovnost upozornil Podmolský starosta Josef Frélich.

„Bylo to osmého května roku 1945. Běhalo tady sedm rakouských četníků. Proč, to nevím. Zbraně však neměli. Pak je chytili partyzáni „za pět minut dvanáct" z Bezkova a Mašovic a všechny je postříleli. Ti Rakušáci ozbrojeni nebyli," popsala údajný incident šestasedmdesátiletá Marie Kozlová z Bezkova.

Střílení osobně neviděla. „Viděla jsem však ty mrtvé. Původně jsem tam nechtěla jít, ale kamarádky mne zlákaly, abych se podívat šla. Bylo to pro mne hrozný. Měla jsem tehdy osm let," řekla Kozlová.

„Zastřelili je tady pod zahradama. Pochovaní jsou na místním hřbitově, ale křížek ani desku tam nikdy neměli. Od té doby se o tuto událost nikdo nezajímal," dodala Kozlová.

O incidentu mluví jako o vraždě či popravě další pamětnice. „Ani já jsem samotnou střelbu neviděla. Ty rakušáky nahnali do jednoho místa a tam je odstřelili. Pak někdo vzal koně, vůz, naházeli je na vůz a zavezli je na hřbitov. Tam někdo vykopal jámu a naházeli je tam," zavzpomínala pětaosmdesátiletá Zdena Gonzarčíková.

Místní tvrdí, že před válkou žilo v Podmolí asi dvě stě lidí, z toho víc než polovina měli být Němci. „Nikdy s nimi žádné problémy nebyly, žilo se tady společně a v klidu. Ani na konci války, když byl odsun Němců, tedy žádná vyhrocená situace nebyla. Zastřelili je tedy asi jen proto, že mluvili německy," myslí si pamětnice tragické události.