Znojemský starosta Petr Nezveda může díky leasingu jezdit v novém autě, místostarosta Marian Keremidský si zase po prodeji bytu na náměstí Armády a získání úvěru pořídil nové bydlení na Havlíčkově ulici. Dalšímu místostarostovi Janu Blažíčkovi jeho podnikání bokem vyneslo přes dvě stě tisíc.
Znojemský deník Rovnost to zjistil z majetkových přiznání, která musí nově předkládat také komunální politici a další úředníci placení z veřejných peněz. Nařizuje jim to novela zákona o střetu zájmů. Všichni lidé tak mohou nahlédnout do přiznání svých zastupitelů a radních, ve kterých přiznávají své veškeré vedlejší příjmy, dluhy a nově získaný majetek.

„Beru to jako zákonnou povinnost, které se musí vyhovět. Voliči mít právo na kontrolu lidí ve veřejných funkcích. Osobně bych se nebránil ani tomu, aby se nová majetková oznámení kontrolovala vždy automaticky všem, kdo mají povinnost je podat. Otázkou jenom je, kdo by to dělal,“ řekl starosta Znojma Petr Nezveda.

Ten měl v minulém roce nesplacené závazky v celkové výši skoro čtvrt milionu korun. „Z toho byl přes sto tisíc korun zbytek z leasingu na auto, které už nějakou dobu máme. Dalších skoro padesát tisíc tvořil můj debetní účet u banky. Jsou to běžné věci, které má skoro jistě každý,“ doplnil Nezveda.
Redakce zná vedlejší příjmy všech znojemských radních, zveřejnit je však podle zákona může pouze u těch, kteří svou funkci ve vedení města dělají na plný úvazek. To znamená u starosty a jeho tří místostarostů. Zájemci je však zjistí u tajemníka městského úřadu.

„Lidé se mohou přímo dohodnout na schůzce se mnou, nebo zažádat o přístup do internetové databáze. Vždy ale musí vyplnit potřebné formuláře,“ popsal postup tajemník znojemského městského úřadu Vladimír Krejčíř.

Jediný, kdo do konce června nestihl své majetkové oznámení podat, byl zastupitel Zbyšek Kaššai, který už ale z funkce radního odstoupil. „Nevěděl jsem přesně, dokdy se musí oznámení odevzdat. A v poslední den jsem pak byl mimo Znojmo, takže jsem přiznání podal s malým zpožděním. Na radnici je už ale také k dispozici,“ vysvětlil Kaššai.

Česká pobočka Transparency International přijetí tohoto zákona vítá. Mezerou v zákoně je ale to, že čestná prohlášení komunálních politiků nikdo sám od sebe nekontroluje. „Jinak se to udělat nedá. Nesprávnost údajů je pokaždé problém nejen zjistit, ale hlavně dokázat. Pro volené politiky by měl být hlavní kontrolou úspěch v následujících volbách. Případné přestupkové řízení a následná pokuta by se měly vztahovat jen na drobnosti, jako třeba když přiznání odevzdají pozdě,“ uvedl vedoucí právní poradny Transparency International Martin Lachmann.

DAVID GROSSMANN, DANIEL SMOLA