Poslanci: Skopal na 155. místě

Zatímco totiž obě ženy byly k hlasování přihlášeny ve zhruba osmdesáti případech (Bayerová 88,7%, Kočí 78%), jejich kolega byl u hlasovacího zařízení jen v třiašedesáti procentech. Podle statistik tak Kočí patří mezi dvěma stovkami poslanců osmadevadesáté místo. Její kolega z poslaneckého klubu, sněmovní veterán Ladislav Skopal, by skončil na sto pětapadesáté příčce.

Pouhá účast při hlasování však o aktivitě jednotlivých poslanců nevypovídá. „Statistiky o účasti na hlasování vypovídají o tom, nakolik poslanci a senátoři chodí na schůze a pracují. Většina z nich mívá kolem osmdesáti, devadesáti procent. Výrazně méně mívají zejména ti, kteří zastávají víc funkcí, jsou třeba současně ministry,“ uvedl Michal Škop, spolutvůrce webu kohovolit.eu, na kterém jsou statistiky o činnosti poslanců a senátorů k dispozici.

„Statistiky čerpáme z oficiálních stránek Sněmovny a Senátu, kde jsou dostupné, ale nelze je přehledně porovnávat,“ dodal Škop.

Upozornil také, že čísla mají různou vypovídací hodnotu. „Nejjednoznačnější je asi účast na hlasování. Pokud jde o předkládané zákony, z čísel samotných nejde poznat, zda je jeden návrh významný a složitý zákon nebo nějaká malichernost, která nemá šanci na schválení,“ vysvětlil Škop.
Nejaktivnějším předkladatelem zákonů ze zákonodárců ze Znojemska je jednoznačně Ladislav Skopal. Od roku 2006 je spolupodepsán pod devětadvaceti návrhy zákonů, což ho ve Sněmovně řadí na velmi lichotivé dvanácté místo. Statistiky také ukazují, že nepodal žádnou písemnou interpelaci, čtyřikrát ale interpeloval ministry ústně a na třiadvaceti schůzích Sněmovny se postavil za řečnický pultík.

„Pokud se nehlasuje o nějaký kontroverzní zákon, pracuji mnohdy mimo sněmovnu. Jednám například se zemědělským svazem, se starosty, účastním se seminářů a jednání mimo poslaneckou sněmovnu. Záleží to však na domluvě v klubu. Navíc jsou dny, kdy je povoleno párování a to ve sněmovně nejsme a jsme například na valné hromadě zemědělského svazu. Podobně jako mnozí nesedí jen v kanceláři, tak i my řešíme řadu záležitostí mimo sněmovnu,“ nastínil Skopal.

Dodal, že při své práci v předkládání zákonů zúročuje své letité zkušenosti. „Jsem poslancem již čtrnáct let. Díky letitým kontaktům se na mne automaticky obracejí partneři a následně pak podávám návrhy zákonů. Přestože jsem tedy třeba pod návrhem zákona o ekologickém zemědělství či prodeji státní půdy podepsaný sám, pomohli mi ho připravit lidé z ministerstva zemědělství,“ vysvětlil Skopal.

Za svou práci dostávají poslanci a senátoři nemalé odměny. Od prvního ledna jim sice základní plat klesl pod dřívějších 61 400 korun, stále ale berou naprůměrných devětapadesát tisíc korun. K tomu navíc náleží i nejrůznější náhrady, které politici k platu dostávají a u poslance nebo senátora se pohybují od 31 900 do 43 300 korun měsíčně.

Poslankyně Kočí, která je ve Sněmovně jen rok, zatím spolupodepsala devět návrhů zákonů. Nepodala ale žádné interpelace, ani v loňském roce nepromluvila na schůzích.

„Občas si člověk musí z pochopitelných důvodů z jednací síně odskočit. Nevím také, kdo vydrží sedět třeba devět hodin bez přerušení na místě. Když se proto nejedná o zvlášť závažnou věc, ze zasedání si občas odběhnu,“ řekla poslankyně Irena Kočí s tím, že se ve Sněmovně snaží trávit většinu času. Připomněla, že poslanecký mandát získala jako náhradnice na konci předminulého roku. „Spadla jsem do poslanecké práce rovnýma nohama. Vždycky chvíli trvá, než si člověk na takové prostředí zvykne a vůbec dostane odvahu s něčím vystoupit,“ komentovala Kočí to, že loni ani jednou nepromluvila na schůzích Sněmovny.

„Na klubu v debatách běžně vystupuji, ale na plénu to není tak jednoduché, jak si možná někdo představuje,“ dodala.

Podobně vysvětluje, proč zatím nepředložila žádné interpelace. „Zabývám se sociální oblastí, kde to zastoupí kolega Škromach nebo další lidé, kteří se této tématice věnují delší dobu,“ uvedla Kočí.

Většina z devíti návrhů zákonů, pod kterými je Kočí podepsaná mezi navrhovateli, byly předlohy předkládané sociálně demokratickým klubem nebo skupinami jeho členů. „Velkou měrou jsem se podílela na novele atomového zákona, který měl stanovit příspěvky obcím,“ připomněla poslankyně.

Marta Bayerová byla loni, pokud jde o účast na hlasování, mezi jednaosmdesáti senátorkami a senátory na dvanáctém místě. V sále byla při téměř devadesáti procentech hlasování. „Ta čísla mohou odrážet fakt, že ve sněmovně jsem byla mnohdy vypárována, takže přestože jsem na jednání fyzicky byla, tak jsem právě kvůli párování nehlasovala,“ přiblížila Bayerová.

Dodala, že v případě senátu je řada jejích kolegů v několika funkcích současně, což také může ovlivnit výkonnost politiků. „Řada senátorů má několik funkcí, takže mohou být pracovně mimo senát. Podobné je to i s těmi, kteří jsou současně starosty měst,“ dodala senátorka.

MARTIN MOŠTĚK
DALIBOR KRUTIŠ