Radnice v těchto dnech zveřejnila záměr pronájmu tří míst v horním a dolním ochozu a v patře ciferníku na radniční věži. Celkem jde o asi třináct metrů čtverečních. Jak vysvětlila mluvčí města Zuzana Pastrňáková, jde v podstatě o stěhování. „Zařízení je ve věži na základě smlouvy z roku 2010, ale kvůli ochraně památky je nutné je přemístit o patro níž, protože na původním místě docházelo k přehřívání trámu," uvedla mluvčí s tím, že oddělení památkové péče vydalo příslušný souhlas v podobě takzvaného závazného stanoviska.

Ovšem památkáři z Národního památkového ústavu, kteří mají v podobných věcech odborný poradní hlas, s umístěním nesouhlasí. „V tomto případě je umístění z principu nevhodné, proto jsme ho nedoporučili," sdělil ředitel brněnského pracoviště Zdeněk Vácha.

Podle památkářů je totiž podstatné, jaké problémy provoz stanice v krovu působí, a to, zda ji technici umístí o patro výš, nebo níž, na věci mnoho nemění. „Provoz základové stanice má zejména v zimě nepříznivý vliv na stav historického dřevěného krovu a dalších prvků věže," upozornili památkáři v jednom ze svých vyjádření adresovaných znojemské radnici.

Kvůli provozu stanice dochází podle zjištění památkářů k teplotním změnám v krovech a také ke srážení vodních par. „Části historických dřevěných konstrukcí a dalších prvků jsou proto ve stavu, který lze již označit za havarijní," varovali památkáři.

Město si ovšem stojí za svým. „Oddělení památkové péče vydalo, tak jako již v roce 2010, souhlasné stanovisko. Po nesouhlasném vyjádření NPÚ, zástupci vlastníka, tedy města, upozornili, že při jednání před zpracováním dokumentace na přemístění stanice přítomný zástupce NPÚ na místě nesouhlas nevyjádřil. Proto oddělení památkové péče vydalo přípustné stanovisko," argumentovala mluvčí Pastrňáková.

Památkáři ovšem ještě svoje poslední slovo neřekli. „Závazné stanovisko jsem ještě neviděl. Pokud se tak po jeho prostudování rozhodneme, máme možnost v mimoodvolacím řízení požádat o jeho přezkoumání krajský úřad," uvedl ředitel Vácha.

Podle historika a znojemského městského zastupitele Jiřího Kacetla by měli úředníci na radnici respektovat stanovisko odborníků. „Pokud oni řeknou, že stanice ve věži být nemá, měli by se podle toho ve svém rozhodování řídit. Je to bohužel typický případ dvojkolejné státní správy, kdy odborníci z památkového ústavu mohou jen doporučovat, a rozhodují úředníci závislí na městě," poukázal Kacetl.

Jak připomínají i ve svém vyjádření památkáři, stavba znojemské radniční věže začala ve čtyřicátých letech patnáctého století a stavba má podle všeho dosud původní krov i střechu. „V těchto letech, nebo době bezprostředně navazující, byl zřejmě zbudován nynější dřevěný krov. Do roku 1592 pokrývala střechu břidlice, kterou bylo nutné velmi často opravovat. Ve zmíněném roce se tedy město rozhodlo pokrýt střechu měděným plechem," uvedli památkáři. Plech prý tehdejší konšelé koupili v Uhrách, po Dunaji nechali přepravit do Kremže a odtud koňskými povozy do Znojma. „Doposud zjištěné prameny nezmiňují pozdější rozsáhlejší výměny krytiny," podtrhli památkáři starobylost střechy.