Mezi vyprahlými poli pod podmračenou oblohou se v sobotním odpoledni trousí hloučky návštěvníků na prostranství nedaleko řeky u Dobšic. Po cestě občas projede jezdec v pestré uniformě. Pěšáci v rakouských a francouzských uniformách zatím klimbají pod stromy nebo cvičí nabíjení mušket. Brzy předvedou, jak tu téměř na den přesně před dvě stě osmi lety bojovala ustupující rakouská vojska s armádou císaře Napoleona.
Zatímco řadové jednotky ještě odpočívají, teprve přicházejí, nebo se občerstvují, napoleonská císařská garda už cvičí. „Pokud se máme svým předobrazům přiblížit a nedělat ostudu uniformě, kterou na sebe navlékáme, tak cvičit musíme,“ říká Dalibor Chlup z Moravské Třebové.
Má za sebou mnoho rekonstrukcí bitev. „Jezdíme často, už jsme byli na mnoha bitvách od Španělska po Litvu. V Dobšicích jsem po několika letech podruhé. Líbí se mi tady například ubytování u historického Louckého kláštera i ojedinělé zařazení brodu přes řeku do rekonstrukce bitvy,“ podotýká Chlup.
Mezitím na bojišti začínají první potyčky. „Rakouská armáda ustupovala po prohrané bitvě u Wagramu. Napoleon zanedbal průzkum a nějakou dobu proto nevěděl, kde Rakušané jsou. Nakonec se desátého a jedenáctého července 1809 střetli právě u Znojma,“ líčí divákům expert Ladislav Mucha.
Do jeho slov práskají muškety a duní rány z děl. „Od stánku z pivem nastupuje francouzská pěchota,“ upozorňuje vzápětí pořadatel diváky.
Do boje se zapojuje i jízda obou stran. Vojáci se pomalu stahují k brodu přes Dyji, kde hodinová ukázka končí vítězným pokřikem Francouzů, i když samotná bitva skončila příměřím. „Do ukázky se opět zapojilo na dvě stě padesát vojáků, třicet koní a šest děl,“ rekapituluje na břehu řeky bitvu šéf organizátorů Ivan Vystrčil.
Diváci odchází spokojení. „Jsme tady s táborem, tak jsme se zašly podívat, aspoň jsme se dozvěděly něco, co neznáme ze školy. Bylo to pěkné, akorát trochu hlučné, ale strach jsme neměly,“ říká i za kamarádku školačka Sabina Kopečková z Jaroslavic.