Znojemsko – Nejčernější prognózy se potvrdily. Lednové statistiky úřadu práce se vyšplhaly k absolutnímu rekordu, na Znojemsku bylo na konci měsíce nejvíce nezaměstnaných od roku 1990. Více než deset tisíc lidí bez práce znamená míru nezaměstnanosti na úrovni 17,23%. Smutný rekord přitom dosud držel rok 2003, kdy se nezaměstnanost vyšplhala na 16,53%.

Na jedno volné pracovní místo tak nyní připadá skoro pětasedmdesát uchazečů o práci, když znojemský úřad práce nabízel jen sto pětatřicet volných míst. „Právě na počtu uchazečů na jedno volné místo je vidět ten ohromný propad. Zatímco vloni v lednu na jedno místo připadalo necelých osm uchazečů o práci, letos je to už skoro pětasedmdesát lidí na jedno místo. Tedy skoro desetkrát tolik,“ uvedl ředitel znojemského úřadu práce Emil Čopf.

„Vždycky jsem věřila, že když budu chtít, práci si najdu. A vždy se mi to podařilo. Je pravda, že posledního půl roku to bylo hodně těžké. A podle reakcí okolí, lidí i firem, jsem se začínala opravdu bát, že tentokrát to nepůjde. Naštěstí jsem nakonec sehnala alespoň bridádu, i když jenom jako zástup v nemocenské a ne moc dobře placenou. Ale jsem za ni ráda. A vím, že za chvíli budu bez ní. Je to teď o podstatně větším štěstí, než to kdy bylo. Pořád ale věřím, že kdo se práce nebojí a moc si nevybírá, tak něco najde,“ podotkla nezaměstnaná Ivana Urbánková.

Podle ředitele Čopfa přibylo oproti stejnému období vloni skoro tři tisíce lidí bez práce. „V lednu se přišli zaevidovat pracovníci z tři sta osmdesáti podniků. Nešlo tedy o žádné hromadné propouštění, chodili spíše jednotlivci nebo menší skupinky. Rekordnímu počtu nezaměstnaných napovídala ale už čísla z poloviny minulého roku. To se i na Znojemsku začala projevovat krize, kterou ke konci roku posílila ještě sezonní nezaměstnanost. Nynější počasí navíc nepřeje tomu, aby se sezonní práce brzy rozeběhli. Je tedy možné, že i v únoru ještě zaznamenáme mírný růst nezaměstnanosti,“ informoval Čopf.

Podle něj by se ale nejpozději od března měla začít čísla zlepšovat. „Sami chceme začít rozebíhat asi šest set míst při veřejně prospěšných pracích – to je zhruba jedno procento dolů. Další snížení nezaměstnanosti pak očekávám i po zahájení prací ve stavebnictví a zemědělství. Ke konci února nebo v březnu by tak míra nezaměstnanosti mohla klesnout někam mezi třináct a čtrnáct procent,“ dodal ředitel úřadu práce.

Předvolební vize pro pomalu končící volební období se tak zřejmě nepodaří naplnit znojemské ODS, která si před čtyřmi roky jako jednu z hlavních priorit stanovila více pracovních příležitostí a hospodářský rozvoj. „V současné době by bylo nešťastné, kdyby město investovalo do průmyslových zón. Deset hektarů v bývalé Frutě je stále volných, zájem zatím není ani o patnáctihektarový chystaný Crystal park u Přímětic. Před časem se podařilo otevřít alespoň továrnu na výrobu ohýbaného plechového nábytku u Načeratic. Ví o nás CzechInvest, město samo vytvořilo podnikatelský webový portál.Ani v době krize nechceme navíc omezovat městské investice, což dává práci místním firmám,“ vyjmenoval aktivity nynějšího vedení města starosta Petr Nezveda.

Přesto uznává, že učiněné kroky zatím nepomohly snížit nezaměstnanost. „Aniž bych se chtěl vymlouvat, je jasné, že podstatný vliv na nynější situaci má hospodářská krize. Zhruba před rokem se na radnici často chodili ptát na podmínky nejrůznější podnikatelé, v posledním roce nepřišel snad nikdo,“ dodal starosta.

Míra nezaměstnanosti stoupala v lednu na všech úřadech práce v celé zemi, k poslednímu lednu se zastavila na celostátním průměru 9,8%. V lednu předchozího roku byla 6,8%. V Česku je tak nyní bez práce přes pět set sedmdesát tisíc lidí. To je o pětatřicet tisíc víc, než v prosinci.
Znojemsko se přitom v meziměsíčním srovnání nezaměstnanosti zapsalo mezi nejhorší regiony. Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 15,8 %), Jeseník (o 14,2 %), Znojmo (o 12,3 %), Písek (o 11,6 %), Chrudim (o 11,0 %), Pelhřimov (o 10,7 %) a Plzeň-sever (o 10,5 %).