Okresní soud ve Znojmě a brněnský krajský soud její nároky opakovaně zamítaly. Ústavní soud uložil znojemským soudcům, aby se kauzou znovu zabývali.

Manžel Veselé byl evangelickým farářem a celá rodina prý bývala terčem perzekucí. Před vynuceným prodejem domu prý manželům vyhrožovali funkcionáři tehdejšího okresního národního výboru. Rodina, která tehdy podle spisu žila z minimálních příjmů a manžel Veselé byl jako farář závislý na církevních tajemnících, se nakonec pod nátlakem rozhodla ustoupit a domu se vzdala.

V roce 1992 začala Veselá usilovat o vydání stavby. Znojemský soud jí o dva roky později vyhověl, verdikt ale zrušil Krajský soud v Brně. Znojemští soudci pak dvakrát nároky zamítli, ale kauzu jim opětovně vracel z různých důvodů krajský soud. Teprve v roce 2005 se oba soudy shodly na neoprávněnosti nároků Veselé, jejíž dovolání pak zamítl i Nejvyšší soud. Verdikty ale Ústavní soud zrušil.