Řezbář Stejskal: Piliny máme doma někdy i v posteli

Jako dospělý jste se řezbařině začal věnovat kdy?
Dílničku jsem měl zařízenou pořád. Dělal jsem si nábytek, police, lavice, dveře. Pak se mi jednou dostal do ruky betlém. Říkal jsem si, to nebude problém. To byly první figurky, v podstatě neumělé. Dělal jsem je bohužel z tvrdého dřeva. Zpětně viděno: všechno špatně. Bylo mi kolem čtyřiceti.

Jak by tedy řezbář měl správně začínat?
Musí se koupit několik dlát, sežene se špalek a člověk musí začít u jednoduchých věcí. Třeba u květu nebo listu. Rozhodně nesmí dělat obličej. To dopadne špatně. Pak člověk zjistí, jestli má prostorové vnímání a myšlení, a pokud ho má, pak už se stačí jen zdokonalovat. V každém člověku nějaké umělecké vlohy dřímou.

Singletraily nabízí požitek z rychlosti. Propadlo jim už padesát tisíc nadšenců

Jste tedy řezbář samouk?
Ano. Pořídil jsem si správné nářadí, literaturu, materiál a úplně jsem se do toho ponořil. Učil jsem se třeba správně sedět. Špatným posezem jsem si udělal tenisové lokty. Studoval jsem anatomii, učil se a postupně jsem se prací dostával až na nějakou úroveň. Pořád ale nejsem dost chytrý.

S Bohumilem Stejskalem i dalšími zajímavými lidmi se mohou setkat návštěvníci miroslavského zámku. Je zde totiž k vidění fotografická výstava Lidé Miroslavi, která přibližuje obyvatele Miroslavi, kteří jsou něčím zajímaví nebo výjimeční.