Po dvou letech působení na Travním Dvoře u Hrabětic hledá občanské sdružení Salebra nové prostory. Dvanáct drogově závislých lidí se tam nyní léčí ze své závislosti a dalších deset čeká v pořadníku. V regionu jde o jediné podobné zařízení, v celé zemi jich funguje třináct.

Stávající objekt však jejich potřebám již prostorově nevyhovuje. „Hledáme v regionu bývalou školu nebo možná i faru, kterou bychom opravili a mohla by sloužit našim potřebám," přibližuje vedoucí terapeutické komunity Jiří Hladík.

K začleňování drogově závislých do běžného života pomáhá kromě skupinové terapie i běžná práce kolem hospodářství. „Budíček je v šest hodin ráno, pak následuje rozcvička a snídaně. Ráno se vždy sejdeme a každý z klientů sdělí své pocity z předchozího dne nebo noci. Pokud se objeví abstinenční příznaky, nabídneme mu pomoc. Pracovní terapie trvá denně šest hodin a klienti pracují na zahradě, starají se o domácí zvířata nebo čistí les od spadeného dříví," popisuje každodenní život Hladík.

Komunitou před rokem úspěšně prošla i čtyřiačtyřicetiletá Vlasta Dlabajová ze Znojma. Závislost jí vzala děti, které skončily v dětském domově, komunita jí dala sílu s drogami skoncovat. „Brala jsem drogy několik let, dokonce jsem je i vyráběla, ale obrovský zlom pro mě nastal, když mi úřady odebraly děti," vzpomínala žena.

Naučila se vyrovnávat s krizovými situacemi a předvídat je. Vděčná je za to, že při pobytu v komunitě mohla vídat své děti. „Vozil mi je každých čtrnáct dní pan farář. Já jsem za nimi nemohla, porušila bych pravidla, a víkendy, které jsem s nimi prožila, byly pro mne moc důležité. Byla to první léčba a nevěděla jsem, do čeho jdu. Rok se mi zdál jako neuvěřitelně dlouhá doba," řekla Dlabajová.

Pobyt na čerstvém vzduchu a venkovské prostředí pomohlo k utřídění myšlenek. „Člověk je odtržený od negativního vlivu okolního prostředí. Od října loňského roku jsem venku, mám vlastní bydlení a pracuji, zatím bohužel jen brigádně. Do mé péče se mají již brzy vrátit děti, kvůli kterým jsem celé léčení podstoupila," těší se Dlabajová.

Náročná a dlouhodobá léčba stojí klienty čtyři tisíce měsíčně. Komunita funguje díky dotacím od státu, kraje i města Znojma, které však zdaleka nepokrývají ani platy zaměstnanců. Přitom jen na stravu potřebují asi čtrnáct tisíc měsíčně a snaží se šetřit. „Roční náklady se pohybují kolem čtyř milionů korun. Mrzí mě, že najít sponzory je problém. Přitom lidé mnohdy dávají rádi peníze nemocným nebo matkám s dětmi. Nedivím se ale obecně rozšířenému názoru, že za svůj osud si mohou závislí sami," uvažoval Hladík

Úspěšnost léčby je asi šedesát procent. „Zatím máme dva klienty, kteří úspěšně skončili. Čekací doba je asi měsíc nebo dva, než můžeme zájemcům o pobyt u nás vyhovět. Hlásí se k nám lidé z celé republiky. Mimo jiné nás doporučuje i kontaktní centrum Netopeer," řekl Hladík.

Znojemské kontaktní centrum Netopeer zaznamenalo v loňském roce sto padesát kontaktů od uživatelů drog. „Počet závislých je pochopitelně mnohem vyšší. Poskytujeme zejména injekční stříkačky, kterých jsme za loňský rok vydali čtyřiadvacet tisíc. Pro porovnání, v roce 2010 to bylo třináct a půl tisíce stříkaček. Snižuje se věk uživatelů drog a zvyšuje se dostupnost drogy, k počtu závislých přispívá i vysoká nezaměstnanost a nízký stupeň vzdělanosti na Znojemsku," poznamenala vedoucí pobočky centra Netopeer ve Znojmě Zuzana Protivínská.

Jiří Hladík řadu let působil právě ve znojemském Netopeeru a pak jako terapeut v komunitě v lechovickém zámečku, který se však majitel zámku rozhodl prodat. O fungování komunity se mohou lidé více dozvědět na www.salebra-znojmo.cz.