„Našli jsme stopy kultury s lineární keramikou, což je kultura prvních zemědělců. Podle keramických materiálů datujeme toto období do let 5300 až 5200 let před našim letopočtem,“ říká archeolog Zdeněk Čižmář.

Bezesporu nejzajímavějším byl nález základů tehdejších dlouhých domů. „Jeden jsme odkryli téměř celý. Má rozměry třicet krát osm metrů. Po stranách jej lemují typické stavební jámy, ze kterých tehdejší stavebníci brali materiál na konstrukci stěn,“ přibližuje Čižmář.

Dělníci opatrně odkrývají další vrstvu hlíny a na vlhké půdě jsou patrné kruhové reliéfy. Jde o bývalé kůly, které tvořily pravěké zdi a vnitřní příčky. Domy byly poměrně prostorné. Jejich nosný systém tvořilo pět řad kůlů, přičemž po obvodu budovy byly kůly dvakrát hustěji řazené, než uvnitř,“ vysvětluje Čižmář.

Podobně jako na jiných prehistorických sídlištích, našli archeologové také zde zlomky keramiky. „Kromě nich jsme našli nějaké kamenné nástroje a pozůstatky zvířecích kostí,“ doplňuje archeolog.

Znojemsko tak získalo objev dalšího historického sídliště. „Nejbližší podobná lokalita je Těšeticko – Kyjovicko, kde je deset až patnáct půdorysů podobných domů, další lokalitou jsou Vedrovice,“ upřesňuje Čižmář.

Podle odborníků se však v prostoru mezi Načeraticemi a Jaroslavicemi jedná o první podobný nález. Archeologové zaznamenali také mladší osídlení této lokality.

„Později, tedy v době mezi 1200 až 1000 let př.n.l. přichází lid kultury Velatické. Ta zde opět buduje sídliště s nadzemními domy. Víme, že v určité fázi vývoje sídliště lehly domy popelem. Řada zásobních jam je totiž vyplněna požárovými horizonty s početnými nálezy keramiky. V jedné z nich jsme našli téměř sedmdesát kilogramů keramiky,“ uzavírá Čižmář.