VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Solární energie vytlačuje i průmyslové zóny

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Zatímco Brno a jeho okolí průmysl stále přitahují, zbytek kraje je na tom hůře. Velké podniky pomalu odcházejí a nahrazují je fotovoltaické elektrárny.

25.4.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

Odborníci se shodují na tom, že s výjimkou Brna nemá smysl stavět v kraji další průmyslové zóny. „V minulých letech se o jižní Moravu každý rok zajímaly desítky velkých firem. Dnes už je to podstatně méně, jen pár společností,“ popsal současnou situaci projektový manažer Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Pavel Beránek.

Konec zájmu

Mnoho donedávna prázdných průmyslových zón dnes zabírají fotovoltaické panely. „Poptávka na prostory pro výrobu totiž ve skutečnosti přestala existovat,“ zdůraznil Beránek.

Jeho slova potvrzuje i starosta Bzence na Hodonínsku Pavel Čejka. „Menších průmyslových zón máme několik. Nic nového ve městě neplánujeme,“ informoval Čejka. Část ploch určených pro průmysl podle něj musela ustoupit fotovoltaické elektrárně. Prý proto, že je půda příliš promáčená, takže se na ní nedalo stavět ani nic pěstovat.

Jiná situace je na Znojemsku. Tam elektrárny se solárními panely zabírají i zemědělskou půdu. Například v Jaroslavicích pronajímá místní obecní úřad půdu raději podnikatelům ve fotovoltaice než zemědělcům. „Jde o prostor schválené průmyslové zóny. Z pronájmu máme čtyřicet tisíc korun za hektar. Pro srovnání, zemědělci nám dávali tisíc korun za hektar,“ uvedl již dříve starosta Petr Zálešák. Dodal, že pro obecní pokladnu je pronajmutí pozemku pro elektrárnu na dobu dvaceti let tedy velmi výhodné.

Ekologové a odborníci na životní prostředí jsou ale k solárním panelům skeptičtí. „Je to sice vítaný zdroj alternativní energie, z hlediska krajinného rázu však mám připomínky. Některým místům rozhodně tyto stavby neprospívají,“ zdůraznil ekolog Jan Kos.

Průmyslové zóny na jižní Moravě.

S fotovoltaickými elektrárnami si nemusejí lámat hlavu v Brně a okolí. Tam je totiž o průmyslové zóny stále zájem. Společnost CTP chce proto rozšířit za Brnem zónu Šlapanic. „Do nákupu pozemků v tomto místě jsme již investovali hodně peněz, vytvořili jsme základní infrastrukturu a dokončili různé nemovitosti pro české i zahraniční firmy,“ informoval generální ředitel CTP Remon Vos. Z deseti hektarů plochy plánuje areál rozšířit na výsledných osmdesát hektarů.

Dřívější plány jeho společnosti byly přitom ještě smělejší. Před šesti lety plánovala CTP průmyslový areál o rozloze dvou set hektarů. Narazila však na protesty části obyvatel Šlapanic. „Z jedné strany máme dálnici D1, z druhé je tuřanské letiště. Kdyby tu investor ještě postavil průmyslový areál v původně zamýšleném rozsahu, výrazně by to zhoršilo kvalitu života ve Šlapanicích,“ upozornil Milan Pernica ze sdružení Čisté Šlapanice, které kvůli plánům zorganizovalo petici.

Protesty místních

Lidé ze sdružení se nechtějí smířit ani s redukovaným plánem na osmdesátihektarovou zónu. I díky podnětu sdružení nevyňalo ministerstvo životního prostředí dotčenou oblast ze zemědělského půdního fondu. Developer tak v současnosti areál rozšířit nemůže.

Starosta Šlapanic Jaroslav Klaška to vnímá jako chybu. „Kromě vyšších daňových příjmů jsme mohli vyřešit mimo jiné i naše dopravní problémy,“ řekl Klaška. Investor se podle něj zavázal postavit cesty, na které město ani kraj nemají peníze.

Průmyslová zóna u Brna je stále lákavá i podle ekonomů. „Přestože je třeba prosadit změnu v územním plánu proti mnoha nespokojeným občanům, je zóna výhodná. Především díky tomu, že leží kousek od letiště, zároveň také kousek od centra města. A navíc v dosahu Vídně,“ vysvětlil ekonom společnosti Cyrrus Jan Roh.

MICHAL FILÍPEK
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

25.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Rosice zvládly s Tasovicemi úvody poločasů. Rozhodl "druhý Malata" Vítámvás

Rosice – Nového snajpra našly Rosice na kraji obrany. Dlouholetý kapitán a nejlepší střelec fotbalistů Slovanu Petr Malata musel na artroskopický zákrok s kolenem, nespíš vynechá celý podzim a premiérové domácí utkání nového ročníku divize D sledoval s berlemi pouze jako divák. Zatleskal po něm vítězství svých spoluhráčů 3:1 v regionálním derby nad Tasovicemi.

Do vinohradu nesmí ani noha. Zaráží hory

Jižní Morava – Na konci léta, když ve vinicích dozrávala réva, vinaři postavili horu v podobě hodové máje. To znamenalo, že do vinic nesmí nikdo vstoupit. „Hlídali je takzvaní hotaři, kteří byli ozbrojení a zloděje hroznů mohli zastřelit,“ popisuje folkloristka Markéta Lukešová tradici zarážení hory. Jen těhotné ženy si směly utrhnout střapeček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení