Odborníci mluví o tom, že nálezy se mohly v místě nacházet. Ostatní ostrožny, které se tyčí nad centrem města, byly totiž archeologicky poměrně bohaté. Ve Znojmě se jedná již o několikáté podobné pochybení u stavby, kde je zadavatelem veřejná instituce.

Při povolování stavby naznali úředníci z odboru školství, kultury a památkové, že archeolog na místě není nutný. „Archeologický dohled stanovený nebyl. Podle příslušného paragrafu památkového zákona je stavebník povinen oznámit svůj záměr Archeologickému ústavu v Brně," sdělila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

dřívější příklady
- Archeologové chyběli také při výkopech ve Středním parku ve Znojmě. Odborníci tehdy poukazovali na možnost nálezu zbytků původního hradebního příkopu.
- Dělníci odstranili původní žlábky z cest v Dolním parku.
- Odborníci kritizovali i prezentaci dávné cisterny na rohu Horní České a Velké Michalské. Namísto skleněné desky radnice zvolila QR kód.

Ústav však žádné takové oznámení neobdržel. „Podáme podnět k přešetření na krajský úřad," sdělila Lenka Macháňová z referátu archeologické a památkové péče Archeologického ústavu v Brně.

Stavebníkem je brněnská firma IMOS. Její zástupci ale poukazovali na to, že archeologa v žádném případě nevynechali. „Na místě stavby byl znojemský archeolog pan Humpola," sdělil za společnost Martin Horák.

David Humpola však nedostal šanci se před začátkem stavby přesvědčit o tom, zda a jaké stopy dávné minulosti na místě jsou. „Dostal jsem se na místo až tehdy, když byly zabetonované základy. Nebylo tedy co zkoumat. Nyní již s firmou spolupracuji při pokládání inženýrských sítí," sdělil archeolog Humpola.

Podle odborníka z Jihomoravského muzea je Znojmo osídlené již od starší doby kamenné. „I když se zatím v daném místě nepodařilo žádné archeologické nálezy zdokumentovat, není vyloučené že se zde nějaké mohly nacházet. Přece jenom se jedná oblast, kterou považujeme za území s archeologickými nálezy," upozornil archeolog David Rožnovský.

Nálezy z mladší a pozdní doby bronzové či z raného a vrcholného středověku podle něho odborníci zachytili v ulicích Jugoslávská a Polská. Vedle zmínil i pozůstatky z mladší doby kamenné z kultury s lineární keramikou či kultury s moravskou malovanou keramikou z Mansberku. „Vesnice se rozkládala zhruba dvě stě metrů od zmiňované stavby, po pravé straně silnice ve směru na Prahu. Samotná stavební parcela je středověkou vinicí znojemských měšťanů zvanou Bala," připomněl Rožnovský.