Propouštění a pokračující krizi potvrdily největší stavební podniky na Znojemsku i menší firmy. „Propouštěli jsme všichni a to poměrně masivně. Zatím žádná stavební firma v regionu neskončila, ale jak to bude dál, to se teprve uvidí,“ řekl majitel stavební firmy Jiří Jelínek. Sám musel propustit asi dvě desítky lidí.

„Předpokládám, že půlku z nich vezmeme zpět, druhá si bude muset hledat práci jinde. Na trhu je obrovský přetlak stavebních firem. Abychom přežili, musíme propouštět. A to nejde jen o dělnické profese, ale také třeba o techniky,“ doplnil.

O přebytku stavařů svědčí počet firem, které se ucházejí o zakázky ve výběrových řízeních. „Hlad po zakázkách je obrovský. Zúčastnili jsme se třeba řízení na rekonstrukci zámku ve Višňové. Mysleli jsme, že do soutěže jdeme s velmi nízkou cenou na úrovni téměř nákladů, ale nakonec jsme skončili až sedmí z asi třiadvaceti,“ přiblížil těžké časy stavařů ředitel společnosti OSP Moravský Krumlov Vlastimil Kocanda.

Dodal, že stavebnictví má krizi stále před sebou. „Od pomyslného dna jsme se rozhodně ještě neodrazili. Musíme se jednoduše přizpůsobit trhu,“ dodal Kocanda.

Na špatnou legislativu poukázal majitel další stavební společnosti Roman Arbeiter. „To, co se v republice děje, to je nehoráznost. Když do nějakého výběrového řízení jdeme, je často cítit, že je šité na míru pro jednu firmu. S tím musí stát zatočit,“ zlobil se Arbeiter. „Dokud tady bude taková praxe, že v kritériích pro hodnocení uvede zájemce o zakázku třeba délku záruční doby na dobu deseti let, tak to lepší nebude,“ přiblížil podmínky výběrových řízení stavař.

„U nás trvalo sedm let, než se prosadilo, že ve výběrovém řízení se musí zveřejnit cena. Ta doba čekání byla nehorázná,“ rozlítil se Arbeiter. Dvě největší stavební firmy ve Znojmě se od loňska potýkají, kromě běžných starostí, také s korupční aférou. Nejvyšší představitele společností VHS plus a Pozemní stavby Stanislava Hahna a Miroslava Šimečka policie vyšetřuje kvůli podezření z úplatkářství na znojemské radnici.

„Propustili jsme asi třicet lidí. Zakázky nejsou a vyhlídky na nové zatím nemáme,“ konstatoval jednatel společnosti Pozemní stavby Znojmo Petr Diviš. Sdílnější nebyl ani vedoucí úseku výroby znojemské společnosti VHS plus Roman Jiříček. „Situace je špatná. U nás je to podobné jako v ostatních stavebních firmách v regionu,“ potvrdil Jiříček.

Podle neoficiálních informací jenom z VHS plus odešlo kolem sto padesáti zaměstnanců. Zčásti právě kvůli úbytku práce po korupční aféře.

Krize ve stavebnictví? To nejhorší teprve přijde

O pozici stavebního technika mělo zájem padesát lidí. Na pět volných míst pro zedníky se přihlásilo celkem sedmdesát lidí. Taková byla odezva na inzeráty brněnské stavební firmy Přemysl Veselý, která minulý měsíc hledala dělníky stavebních profesí.

Společnost potřebovala doplnit pracovní skupinu. „Takový zájem o volná místa nás velice překvapil,“ uvedl majitel firmy Přemysl Veselý. Zájem dělníků a stavařů o zaměstnání jen potvrdil fakt, že krize ve stavebnictví ještě zdaleka neskončila. Stavební firmy mají málo práce a propouštějí.

Signály, že má obor problémy, zaznamenali i na brněnském úřadu práce. „V Brně zasáhla krize nejdřív strojírenské a elektrotechnické firmy. Ve stavebnictví se odrazila později. Nyní výrazně ubylo nabídek pro stavební dělníky,“ popsala situaci mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Ondráková. Doplnila, že volné pozice na místa zedníků nebo tesařů se dají spočítat na prstech jedné ruky.

Propouštějí všichni

Na Znojemsku propouštěly téměř všechny stavební firmy. „Propouštěli jsme všichni. Z mojí firmy odešlo k poslednímu prosinci dvacet zaměstnanců, především dělníků,“ uvedl majitel jedné ze společností Jiří Jelínek. Dělníci dostali výpověď i v jedné z největších znojemských stavebních firem Pozemní stavby. „Odešlo asi třicet lidí. Bohužel, nejsou zakázky a zatím se nic nového nerýsuje,“ uvedl jednatel Pozemních staveb Znojmo Petr Diviš.

Zakázky nemá ani firma Lubomíra Danihela z Břeclavi. „Je to velice špatné. Momentálně jsem bez zakázek a ani nemám jasno, kolik jich budu mít do konce roku. Pocítili jsme dopady ekonomické krize. Lidé prostě nemají peníze na to, aby stavěli,“ myslí si Danihel.

Práci stavařů a plnění zakázek navíc nyní komplikuje zima. „Začátkem roku je vždy méně práce. Mrzne a nedají se dělat takzvané mokré procesy. Jak se bude vyvíjet letošní rok, nevíme, zatím jsme nepropouštěli. Neprodloužili jsme ale lidem smlouvu na dobu určitou,“ podotkl spolumajitel stavební firmy Doustav z Vacenovic na Hodonínsku Jan Blaha. Stavební firmy nyní musí snižovat náklady, aby vůbec přežily. „Nejde jen o dělníky, ale také o techniku. Už si nemůžeme dovolit vozit je na stavbu, musejí přijet sami,“ doplnil Jelínek.

Dvouleté zpoždění

Podle ekonomů krize do stavebnictví ještě v plné síle nepřišla. Kopíruje však krizi ve strojírenství. „Je to ale přibližně s dvouletým zpožděním. Nyní už by se měla začít situace zlepšovat. Například Znojemské strojírny měly loni stoprocentní nárůst objednávek. V návaznosti na to se začne zlepšovat situace i ve stavebnictví,“ uvedl ekonom z brněnské Mendlovy univerzity Petr Pernes.

Kvůli krizi ubývá zakázek nejen od lidí, ale také od státních institucí. „Stát začíná šetřit, takže problémy dostihnou i stavebnictví. Potíže budou mít hlavně malé firmy,“ předpovídá jednatel firmy Lawstav z Vyškovska Marek Látal.
Pokles zakázek od státu donutil pátou největší českou stavební firmu OHL ŽS Brno, aby propustila dvě stovky lidí. „Ubylo dopravních staveb, především na železnici jsme přišli o podstatnou část státních zakázek,“ informoval předseda představenstva OHL ŽS Michal Štefl.

Podle jednatele vyškovské společnosti Start Vojtěcha Mikulíka krizi pocítila každá stavební společnost. „Netroufáme si tvrdit, že krize je zažehnaná. Prostoupila totiž úplně celou ekonomikou,“ zdůraznil Mikulík. Dobře ví, že krize zasáhla různé obory různou silou, ale i tak si myslí, že stavebnictví ještě není úplně na dně. „V tomto obru ještě bude hůř,“ podotkl Mikulík.

Ekonom Ondřej Moravanský hodnotí situaci a říká: Šancí je hlavně Jižní centrum

Podnikání ve stavebnictví? Na jihu Moravy momentálně žádná sláva. Bez naděje na zajímavé zakázky sice firmy nejsou. „Oživení trhu ale rozhodně nebude rychlé,“ varuje ekonom společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Jaká nyní panuje na jižní Moravě mezi stavebními firmami nálada?
Situace zůstává napjatá. Některým oborům pomáhá export, nicméně stavebnictví je závislé na domácí poptávce. Avizované omezení dopravních staveb a veřejných zakázek je jen jedním z faktorů, krize měla dopad například i na bytovou výstavbu.

Mohou se v dohledné době stavaři těšit na zlepšení?
Mírné oživení očekávám na jaře v souvislosti se sezonním začátkem stavebních prací. A myslím, že postupně se situace může zlepšovat i v bytové výstavbě. Teď jsou totiž atraktivní sazby hypotečních úvěrů. Oživení však nebude rychlé, jen pozvolné.

Které plánované stavební projekty představují pro firmy na místním trhu do budoucna šanci?
Optimismus do stavebnictví v regionu mohou přinést plánované projekty v brněnském Jižním centru. Samy o sobě ale stavební trh nezachrání.

V souvislosti se stavebnictvím se často mluví o korupci. Některé radnice zvažují, že budou zveřejňovat kompletní informace o veřejných zakázkách. Je to užitečné?
Tenhle postup je dobrý zejména pro úspory ve veřejných zakázkách. Nemyslím, že by měl za následek výrazný růst poptávky po stavebních pracích. A pokud ano, tak tím, že za ušetřené peníze se dá postavit víc staveb. Tlak na co nejnižší cenu to sice zvýší, což může naopak snížit zisk vítězných firem. Nicméně to prospěje transparentnosti trhu. Zvítězí totiž opravdu právě ta firma, která nabídne nejlepší podmínky. K potlačení korupčních praktik tedy tento postup přispět může.

Zveřejnit detaily zakázek? Ano, ale jenom ty pravdivé

Zveřejnit informace o výběrových řízeních na stavební zakázky státu nebo obcí do nejmenších detailů? Podle jedněch je to nápad, který uštědří citelný úder korupci. Stavaři jsou ale skeptičtí. Spíš to znevýhodní ty, které nemají peníze na armádu administrativních pracovníků, upozorňuje řada z nich.

Větší průhlednosti veřejných zakázek se sice stavební firmy vysloveně nebrání, nepřipadá jim ale nutná. „Nemyslím si, že účastníci výběrových řízení dostávají málo informací. Poskytnout kompletní údaje o zakázce je totiž především v zájmu jejího zadavatele,“ poznamenal Marek Navrátil ze společnosti Unistav.

Připomněl, že všechny veřejné zakázky jsou k dohledání na takzvané Centrální adrese. Z webových stránek tohoto portálu lze skutečně vyčíst například informace o profilu zadavatelů nebo na nich najít seznamy vítězných firem. Některé radnice ale uvažují nad tím, že začnou například na své weby vyvěšovat i další podrobnosti z průběhu výběrových řízení. Od vyhlášení až po zveřejnění seznamu všech nabídek.

Podle stavařů ovšem většinu zakázek stejně nakonec vždycky získají velké společnosti. „Spousta menších firem na to jednoduše nemá lidi. Nemohou si dovolit pracovníky, kteří se soustředí pouze na vyhledávání zakázek a přípravu nabídek. Tohle by administrativní zátěž jen umocnilo,“ poznamenal majitel stavební firmy SDS Dušan Spáčil.

Zveřejňování informací podle něj navíc ani příliš neomezí přihrávání zakázek spřáteleným firmám, o kterém se na řadě radnic šušká už delší dobu. „Muselo by se důsledně kontrolovat, zda jsou údaje skutečně pravdivé. Stalo se totiž například, že jsme nabídku předložili půl hodiny před limitem. Řekli nám, že jsme byli jediní, kdo přišel. Za týden ale nabídku odmítli s odůvodněním, že dostali deset lepších,“ dodal Spáčil.

GABRIELA PERINGEROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU