„Sešlo se nám teprve padesát procent zápisových lístků. Na obor obráběč kovů se přihlásili pouze dva žáci, museli proto přejít na jiný obor,“ popsal ředitel učiliště na Uhelné Miroslav Křivánek.

Problém vidí v tom, že se dnes na střední školu žáci dostanou bez přijímaček . „Jsou třídy, kde máme méně žáků než vloni. Musíme dva až tři obory spojovat, aby ve třídách bylo minimálně sedmnáct učňů,“ dodal ředitel.

V oboru zedník, tesař a elektrikář mohou šikovnější žáci získat stipendium. „Nedá se ale říct, že by stipendia zvýšila zájem mladých o studium u nás,“ dodal Křivánek.

S dlouhodobě nižším zájmem se musí potýkat řemeslné a další učební obory.
„Obor umělecký kovář nebudeme letos otevírat vůbec. Je to tragédie, musíme popřemýšlet, co s tím do příštího roku budeme dělat. Ve všech třídách je méně žáků, máme v každém oboru ještě volná místa,“ sdělil ředitel moravskokrumlovské obchodní školy a učiliště řemesel Jiří Psota.

Proti znojemským učilištím však krumlovská nemají žádný stipendijní obor.
„Chtěli bychom některé obory zařadit do stipendijního programu. Jistě jim to dodá na atraktivitě a učňovské obory si podporu zaslouží,“ nastínil Psota.
Škola musela kvůli menšímu zájmu snížit stavy pedagogů. „Už jsme museli propouštět. Jsou to jednoduché počty. Snižují se počty žáků, musí odejít i učitelé,“ smutně dodal.

Chybí řezníci

Ani největší znojemské učiliště nebude mít od prvního září žádné prodavačky. „Kromě oboru prodavač, který jsme letos neotevřeli, jsou ostatní téměř zaplněné. O tento obor není žádný zájem, protože v prodejnách může dnes prodávat kdokoliv,“ uvedl ředitel učiliště na Přímětické Libor Hanzal.

Znojemské učiliště v ulici Dvořákova nepřipraví do praxe žádné řezníky. „Na naší škole máme z podporovaných oborů pekaře a řezníky. Právě o pekaře byl letos největší zájem. Třídu s řezníky jsme už dva roky neotevřeli,“ řekla zástupkyně ředitele Alena Chaloupecká.

Záměr zavést stipendia však pochválila. „V prvním ročníku dostávají žáci tři tisíce, v druhém čtyři a ve třetím ročníku pět tisíc korun. Pokud se snaží, podmínky může splnit téměř každý a stipendium získá. Záleží na prospěchu, nesmí mít neomluvené hodiny a snížený stupeň z chování,“ doplnila Chaloupecká.

Předběžné výsledky naznačují, že i na střední školy začíná doléhat menší počet dětí. Za vším podle ředitelů škol vězí nový tříkolový systém přijímacích zkoušek.

„V prvním a druhém kole potvrdilo svůj zájem sedmašedesát přijatých uchazečů, zbývá nyní obsadit více jak dvacet míst,“ zhodnotil ředitel znojemské Střední zdravotnické školy Karel Pigl.

Chaos v papírování

Škola společně s ostatními bude pořádat třetí kolo přijímacího řízení. „Tak je možné, že se ještě aspoň pět žáků přihlásí. Potom bychom byli na stejném čísle jako vloni. Je to počet, který však není vhodný ani na dvě ani na tři třídy. V každé může být maximálně do třiceti studentů. Uvidíme tedy, jak to dopadne,“ dodal Pigl.

Problém vidí v tom, že se prosazuje všeobecné vzdělání. „Ti žáci, kteří dříve chodili k nám, jsou nyní na gymnáziích,“ uvedl.
Ještě několik volných míst hlásí i znojemská pedagogická škola. „V každém oboru je jedno až dvě volná místa. Máme tedy drobnou rezervu, kterou mohou rodiče společně s dětmi vyřídit až do konce srpna,“ popsal ředitel znojemské Střední pedagogické školy a gymnázia Vladimír Holík.

Systém přijímacího řízení zhodnotil a zkritizoval ředitel znojemské obchodní akademie Karel Rivola. „Rodiče i uchazeči jsou zmatení a školám papírování přidělává práci, která by mohla být efektivnější. Máme za sebou už třetí kolo přijímacího řízení, ale zatím ještě přesná čísla nemáme,“ přiblížil Rivola.