VYBERTE SI REGION

Stromy napadené kůrovcem: riziko vzrostlo kvůli teplému počasí čtyřnásobně

Jižní Morava - Má jenom půl centimetru, přesto dokáže nenávratně zničit hektary lesů. Nenápadný brouk lýkožrout smrkový, kterému se přezdívá kůrovec, se přemnožil kvůli nadprůměrně teplému a suchému počasí. Zvýšený výskyt škůdce zaznamenali i na jihu Moravy.

3.2.2016
SDÍLEJ:

Kůrovec. Ilustrační foto.Autor: DENÍK/Martina Vrtělová

Žádný déšť a příliš velké teplo. To je podle správce bzeneckých lesů na Hodonínsku Ivana Černého zásadní důvod, proč se kůrovci daří. „Stromky jsou oslabené tím, že mají méně vláhy, menší mízu a nižší obranyschopnost. Když je navíc teplo, kůrovec se vyvíjí rychleji a může mít až tři generace za rok. Pokud by bylo loni chladné deštivé léto, tak má jen dvě nebo jednu generaci," vysvětlil Černý.

V lesích na Hodonínsku kůrovec napadá nejenom tradičně smrky, ale i jiné jehličnany. „Nejvíc u nás škodí lýkožrout smrkový, nicméně kromě něj se nám rozmnožily i další druhy, které napadají borovici. Kromě kůrovce to jsou lýkohub menší a sosnový," poznamenal Černý.

Ačkoli situaci v kraji mají zatím lesníci pod kontrolou, musejí lesy často kontrolovat a dělat opatření, aby se škůdce nemnožil. První krok je podle odborníků vyhledat všechny kůrovce do poloviny dubna, kdy se rojí, zakládají novou generaci, a zneškodnit je. „Pokácené dříví se musí takzvaně asanovat, tedy zbavit škůdců. Ideální stav je, když ho po vytěžení ihned odvezeme z lesa," vysvětlil ředitel brněnské divize Lesů České republiky Dalibor Šafařík. Stromy napadené kůrovcem, které jsou v lepším stavu, mohou jít na pilu, ty horší využije papírenský průmysl.

rozšíření kůrovce
Výjimečně suché a teplé počasí umožnilo lýkožroutovi smrkovému, kterému se přezdívá kůrovec, vyvinout se ve třech generacích. Díky tomu se přemnožil a riziko napadení lýkožroutem vzrostlo až čtyřnásobně. Lesníci se škůdcem bojují tak, že vyhledají napadené stromy a asanují je, aby se drobný brouk dál nemohl množit. Jako obranná opatření lesníci používají lapáky, tedy ležící stromy a také feromonové lapače, do kterých škůdce chytají.

Lesníci musejí aplikovat také takzvaná obranná opatření. „Jsou to třeba lapáky, tedy ležící kmeny mrtvých stromů, které kůrovce přitáhnou, a my je pak zneškodníme. Podobně účinné jsou také feromonové lapače s chemickou látkou," poukázal Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody z Lesů České republiky.

Za loňský rok byly v kraji napadené přibližně tři až čtyři stromy na hektar. „Riziko pro letošní rok ale vzrostlo přibližně čtyřnásobně. Obdobně tedy vzrostou i potřebné počty odchytových zařízení, lapáků a lapačů, které budeme umisťovat na jaře," řekla mluvčí Lesů české republiky Eva Jouklová.

Obranná i ochranná opatření používali také v bučovickém lesoparku Kalvárie na Vyškovsku, když tam před lety s rozmnoženým kůrovcem bojovali. Tam se ho nakonec podařilo vymýtit. „Údržbové práce děláme stále, nemáme tedy žádné informace o tom, že by stromy kůrovci znovu napadli," popsal Miloslav Babyrád z bučovického odboru životního prostředí.

Naopak v Lednicko-valtickém areálu a zámeckém parku na Břeclavsku problémy s kůrovcem očekávají. „Zima je mírná, k většímu výskytu může dojít. Ale u starších stromů, které jsou vysoké i dvacet metrů, se s tím nic moc dělat nedá. U mladých rostlin zabráníme výskytu dřevokazného hmyzu chemickým postřikem," uvedl správce Otto Bernad.

Správce bzeneckých lesů Černý tvrdí, že výhledově bude hodně záležet na počasí. „Pokud bude tak teplé léto jako v loňském roce, tak máme problém. Poslední hodně deštivé léto bylo totiž v roce 2010, to hmyz přibrzdilo. Lesníci navíc mají velké obavy, že kvůli neustále klesající ceně dříví, ho bude přebytek. Cena padala celý loňský rok a nyní je na úrovni roku 2006, a to proto, že stromy schnou a kůrovců jsou mraky," přiblížil Černý.

Autor: Věra Sychrová, Redakce

3.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Před hlídkou chtěl ujet po polní cestě. Řídil bez dokladů a vezl hledaného muže

Znojmo – Příliš rychlá jízda felicie v Trnovém Poli na Miroslavsku vyvolala zájem policejní hlídky. „Řidič obcí projížděl rychlostí šestašedesát kilometrů v hodině. Když mu hlídka dala znamení, aby zastavil, pokusil se ujet po polní cestě," popsala počátek zvláštního případu mluvčí znojemských policistů Lenka Drahokoupilová.

Test Rovnosti: pokuty nestačí, nelegálních kvízomatů oproti loňsku moc neubylo

Brno – Nelegálních kvízomatů příliš neubývá. Hrací přístroje odlišuje od výherních automatů jen to, že je na začátku jednoduchá otázka. Princip hry je pak ale stejný. Redaktoři Brněnského deníku Rovnost prošli deset heren v Brně a v polovině z nich našli dohromady devatenáct kvízomatů. Při stejném testu jich bylo minulý rok pětadvacet.

Stát podruhé obere vlastníky půdy

Okradl je za komunistů, teď je oškube znovu. Za pozemky, které stát lidem kdysi sebral, jim nedá náhradní, ale jen směšně málo peněz. Půda prý došla, dozvídáme se poté, co statisíce hektarů od státu lacino získali zemědělci a překupníci. Na restituce je přitom pozemků ještě dost. Stát si chce ale půdu zcizenou vlastníkům za bývalého režimu nechat, aby měl rezervu pro své plány. Třeba na budování nových přehrad.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies