Nyní se turisté dočkali alespoň základního zázemí. „Po dlouhých osmnácti letech končí naše provizorium ve třech stavebních buňkách. Vybudování pokladny, toalet a občerstvení přišlo na více než dva miliony korun a peníze poskytlo ministerstvo kultury," vysvětlila kastelánka zámku Eva Štěpánová.

Zámek čeká řadu let na celkovou obnovu, vnitřní i venkovní fasády, kanalizace, elektroinstalace i restaurování fresek. Na výměnu čeká také řada oken i dveří, dokončit se zatím podařilo pouze banketní sál.

z historie zámku
Nejznámějším vlastníkem zámeckého komplexu byl do konce druhé světové války italský šlechtický rod Collalto et San Salvatore. Po válce byli příslušníci rodu označeni za nepřátele státu a přišli o veškerý majetek. Od padesátých let pak v zámku sídlila pohraniční stráž dohlížející na hranici s Rakouskem.

Velkou pomoc poskytla britská nadace, která Uherčicím zaslala v přepočtu více než milion korun. „Britové věnovali na opravy banketního sálu třicet tisíc liber. Čeká nás ale ještě spousta práce, strop sálu je připravený na finální restaurátorský zásah. Je potřeba zrestaurovat nástěnné malby, omítky i podlahy," vyjmenovala kastelánka zámku Eva Štěpánová s tím, že částka třicet tisíc liber byla nadmíru mimořádným příspěvkem a nyní již mohou Uherčice očekávat pouze menší sumy. Zda je zámek odkázaný pouze na zahraniční pomoc, nedokázala kastelánka odhadnout. „Budeme nyní podávat žádost o dotace, ale výsledek nelze předvídat," podotkla Štěpánová. Jak doplnila, buď se jim podaří zámek opravovat postupně po malých částech a nebo přijdou peníze a podaří se zrekonstruovat větší část najednou.

Dražba vín při posledním ročníku hudebního festivalu směřovala pomoc na výměnu oken v Andělské chodbě. „Banketní sál už všechna okna má, proto jsme se se správou zámku domluvili, že se tentokrát zaměříme na Andělskou chodbu, jejíž okna jsou obrácena právě na nádvoří, kde jsme koncert pořádali" doplnil šéf festivalu Jiří Ludvík.

Zmiňovaná chodba má desítky oken a jejich opravy jsou nutným předpokladem k restaurování štukové výzdoby, která je podle odborníků velmi cenná.

Zámek je v péči památkářů od roku 1995 a státní pokladna se otevírá jen velmi sporadicky. Podle památkáře Jana Kozdase je ale uherčický zámek svou hodnotou srovnatelný s nejvyhledáva­nějšími památkami na Vranovsku. „Bítov po různých přestavbách reprezentuje hlavně devatenácté století, vranovský zámek charakterizuje baroko. Uherčice zase vynikají svým renesančním rozvojem," vylíčil Kozdas s tím, že snahy kastelánky Štěpánové o postupnou obnovu jsou více než chválihodné.

Zámek je v ústraní zájmu turistů, v sezoně jej navštívilo jen přes tři tisíce lidí. Přitom jen o několik desítek kilometrů vzdálený vranovský zámek má roční návštěvnost okolo sedmdesát tisíc návštěvníků.